Křečové žíly

Křečové žíly

       Křečové žíly, odborně varixy, jsou vakovitá rozšíření žil spojená s narušením funkce jejich stěny. Nejčastěji se objevují na dolních končetinách, kde jsou součástí obrazu tzv. žilní insuficience (nedostatečnosti) projevující se otoky, bolestí, křečemi, pocity mravenčení a tíhy nohou, nebo dokonce opakujícími se záněty žil či bércové vředy. Více informací zde.

       Vyskytnout se mohou v průběhu kterékoliv žíly v těle, kde na její stěnu působí vyšší tlak. Jícnové varixy jsou typickým postižením pacientů s jaterní cirhózou. V souvislosti s vyšším tlakem v oblasti malé pánve se varixy často objevují na pohlaví nebo v okolí konečníku (hemoroidy) např. u těhotných žen.

       Žíly odvádějí odkysličenou krev ze tkání zpět do srdce. Zvlášť v oblasti dolních končetin je toto významně ztíženo působením gravitace. Aby ji mohly žíly účinně překonávat, jsou zde vybaveny několika specifickými mechanismy.

       Jejich stěna je normálně i přes svou pevnost vysoce elastická a doplněná systémem chlopní, které brání zpětnému toku krve. Žíly jsou v dané oblasti uspořádány do dvou systémů - povrchového a hlubokého, jež jsou propojené četnými spojkami (tzv. perforátory). Žíly hlubokého systému jsou navíc uloženy mezi svaly nohou, které svou prací pomáhají čerpání krve směrem k srdci (tzv. svalová pumpa). Když je některý z vyjmenovaných mechanismů narušen, dochází k městnání krve v oblasti dolních končetin a projevům žilní insuficience.

Příčiny vzniku křečových žil

       Křečové žíly vznikají většinou kombinací genetické predispozice a dalších různě ovlivnitelných faktorů. Častěji se vyskytují u žen pod vlivem negativního působení ženských pohlavních hormonů a těhotenství, které pro žilní systém představuje vysokou zátěž. Výskyt varixů stoupá s věkem, kdy dochází k poklesu elasticity žilní stěny a začínají se kumulovat faktory přispívající k jejich vzniku. Mezi ně patří obezita, nedostatek pohybu nebo naopak extrémní fyzická zátěž, dlouhé stání a sezení, časté překládání nohy přes nohu, nošení vysokých podpatků, kouření nebo prodělaný zánět žil či žilní trombóza (srážení krve v cévách zaživa).

Proč jsou varixy nebezpečné?

       Varixy na dolních končetinách mohou být viditelné pod kůží jako namodralé vystouplé uzlíky, al také zcela skryté, jedná-li se o poškození hlubokého žilního systému. Zde pak na přítomnost žilní insuficience pacienta upozorní pouze výše popsané nepříjemné projevy. Ty bychom rozhodně neměli podceňovat a navštívit s nimi lékaře pro zahájení vhodné léčby.

       Křečové žíly totiž nepředstavují pouze kosmetický či obtěžující problém, ale v některých případech mohou vést i k ohrožení života. Poškozená žilní stěna je náchylnější k vzniku trombózy. Krevní sraženina pak působí nejen narušení toku krve v dané oblasti (postižená končetina je většinou oteklá, bolestivá, může být patrná změna barvy), ale při uvolnění její části a jejím zanesení krevním proudem typicky do oblasti plic může dojít k plicní embolii. Ta veda k různě velkému poškození plic nebo v těžkých případech až k srdečnímu selhání a náhlé smrti. Mezi další komplikace varixů na dolních končetinách patří zánět žil či bércové vředy. Tyto chronické rány, jak již název napovídá, se vyskytují především v oblasti bérců a vznikají z důvodu poruchy prokrvení kůže. Ta je pak náchylnější k poranění, jež se navíc velmi obtížně hojí. V některých případech může být komplikovaný bércový vřed i důvodem k amputaci končetiny. (Pozn.: Vředy v dané oblasti vznikají i z důvodu poruch tepenného prokrvení např. na podkladě aterosklerózy či diabetu. příčiny se tak často kombinují.)

Léčba křečových žil

       Základem léčby varixů na dolních končetinách je kompresivní terapie pomocí bandáží nebo speciálních elastických punčoch. Díky tlaku, kterým působí na končetinu, dochází k zlepšení tzv. žilního návratu a tím celkového prokrvení v oblasti nohou. Kompresivní léčba zabraňuje vzniku otoků, snižuje bolestivost a další nepříjemné pocity v nohou, zlepšuje hojení bércových vředů a snižuje riziko vzniku trombózy. Bohužel, pacienti ji často především z estetických důvodů nebo kvůli vlastní pohodlnosti odmítají. Prokrvení postižených tkání mohou pomoci zlepšit četné přírodní nebo syntetické látky ze skupiny venofarmak (látky používané v léčbě onemocnění žil). Snižují prostupnost krevních kapilár, zvyšují napětí cévní stěny a mají také mírný účinek proti zánětu a otokům. Venofarmaka se užívají většinou systémově ve formě tablet, ale dostupná jsou i v lokálních lékových formách (např. krém). Z přírodních látek sem patří např. flavonoidy získávané z citrusů - diosmin a hesperidin, rutin, který se běžně vyskytuje v pohance, nebo směs látek izolovaných ze semen kaštanu koňského - escin. Ze syntetických látek jsou to např. tribenosid nebo oxerutin. Dané látky jsou v dostupných přípravcích často kombinovány s vitaminem C, který přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci krevních cév. Venofarmaka je třeba užívat po jídle v dostatečných dávkách po dobu většinou minimálně 2-3 měsíců. Většinou jsou  snášena bez významných nežádoucích účinků. Výjimečně mohou u citlivých osob vyvolat kožní alergické projevy nebo lehčí zažívací potíže.

       V podpůrné léčbě lehké žilní nedostatečnosti, případně i u těžších stavů (zánět žil, bércové vředy) na doporučení lékaře, lze použít lokálně aplikovaná antikoagulanvia (látky snižující krevní srážlivost - při místní aplikaci se uplatňuje především jejich protizánětlivý a protiotokový účinek), heparin a heparinoid.

       Mezi radikální metody léčby varixů patří chirurgické odstranění. V současnosti je stále častěji prováděno i pomocí tzv. miniinvativních zákroků např. působením laseru či tepelné energie. Při menších křečových žilách je využívána tzv. sklerotizace, kdy je přímo do varixu vstříknuta látka, která v něm a jeho okolí indikuje vznik vazivové tkáně, jež poškozený usek uzavře.

       Neméně významná jsou v léčbě křečových žil také režimová opatření. Pomoci může přiměřená pohybová aktivita (např. chůze, jízda na kole), polohování končetin, jejich sprchování studenou vodou nebo úprava životního stylu (např. redukce hmotnosti u obézních pacientů, zanechání kouření). Vhodné je konzumovat dostatek ovoce (např. citrusové plody, hroznové víno, švestky), zeleniny (např. papriku, mrkev, rajčata) a obiloviny (např. pohanku).