Tel.: 515 238 285
Drobečková navigace

Hrušovanská lékárna > Poradenství > Bezlepková dieta - léčba nebo životní styl?

Bezlepková dieta - léčba nebo životní styl?

 

Bezlepková dieta - léčba nebo životní styl?

       Zatímco dříve byla intolerance lepku brána jako cosi zvláštního, dnes už bezlepkovou dietu dodržuje kde kdo a ke všemu dobrovolně. Pekárny začaly nabízet pečivo bez lepku a známkou kvality se stalo označení gluten free. Jak to, že se pohled na lepek během poměrně krátkého období tak radikálně změnil? Více informací zde.

Kde se vůbec vzal lepek?

       Lepek neboli gluten je směs dvou bílkovin, které jsou obsaženy v semenech některých obilovin, z nichž se vyrábí mouka. Gluten hraje významnou roli při pečení, těstu dodává potřebnou lepivost a pružnost. Nejvíce lepku obsahuje pšeničná mouka, z které je vyráběno 80% pečiva na trhu. Zbylé obiloviny, jakými jsou například žito, oves nebo ječmen, nemají pro pekárenský průmysl zdaleka takový význam. Mouku lidé používají od pradávna, proč se tedy až dnes mluví o jejích negativních vlastnostech?

       Prvním viníkem je nadměrná konzumace výrobků s obsahem lepku. Možná máte pocit, že pokrmy z mouky nejíte tak často. Ale stačí si vzpomenout na misku cereálií k snídani, na těstovinový salát v poledne a také na kousek bábovky co vám kolegyně vnutila ke kávě. Večer jste unavení a připravit si chleba s máslem přeci zabere jen chvíli. Skutečně máte pocit, že pokrmy z mouky jíte jen výjimečně?

       Druhým viníkem je proces, jakým se dnes mouka vyrábí. Snaha prodloužit trvanlivost pečiva přiměla výrobce k tomu, aby odstraňovali obal zrna i klíček. Zůstává tak jen škrobovitá hmota, která je pro naše tělo bezcenná. Za třetího původce negativních vlastností se považuje zejména genetická modifikace pšenice. Ta byla desítky let šlechtěna tak, aby se stala co nejodolnější a nejpřizpůsobivější. Prvotní úmysl nasytit co nejvíce lidí po celém světě se tak vymkl kontrole. Dnes už je lepek obsažen nejen ve většině pokrmů, ale také například v některých lécích nebo kosmetice.

 

Život s celiakem

       Celiakie je onemocnění, při kterém vzniká poškození sliznice tlustého střeva, K tomu dochází právě kvůli přijímání lepku, který tělo vyhodnotí jako cizí prvek a začne se mu bránit. Nesnášenlivost lepku je celoživotní onemocnění a odborníci zatím neobjevili efektivnější léčbu, než je striktní dieta. Velkou neznámou je také to, proč vlastně celiakie vzniká. Nespornou roli však sehrává genetika. Na pozoru by se měli mít ti, jejichž rodiče nebo prarodiče trpí intolerancí. Toto onemocnění ale může postihnout i jedince bez rodinné anamnézy.

       Velkým mýtem je tvrzení, že celiakii lze diagnostikovat pouze v dětství. Ačkoli ve většině případů tomu tak skutečně bývá, nesnášenlivost lepku může propuknout i v dospělosti. Typickým projevem onemocnění je častá plynatost, nadýmání, zácpa a průjem. Na tyto symptomy bychom měli dávat pozor zejména u dětí. Bolest bříška po konzumaci výrobku obsahujícího lepek vede k odmítání jídla, úbytku na váze a zpomalení růstu. Dalším projevem může být častá únava, neschopnost se soustředit nebo zpomalené myšlení. Migrény, hormonální nerovnováha, lupénka, bolesti kloubů nebo deprese, to vše může mít na svědomí právě celiakie. Lékaři odhadují, že až 90% populace trpící tímto onemocněním o tom nemá tušení, jelikož své obtíže s nesnášenlivostí lepku nespojují.

 

Nelehká cesta bez lepku

       Dnes už je na trhu celá řada produktů, které nemocným usnadňují život. V obchodech můžete narazit na bezlepkové pečivo, těstoviny nebo dokonce i knedlíky. problémem je ale poměrně vysoká cena. Například za bezlepkový chléb zaplatíte kolem 60Kč a víc. Mnoho celiaků si proto pořizuje domácí pekárny, v kterých je možné připravovat vlastní pečivo. Větší počáteční investice se jim za poměrně krátký čas zase vrátí. Příspěvky na tyto potraviny poskytují i zdravotní pojišťovny. Většinou se ale jedná o částku kolem 500Kč ročně, která nepokryje téměř ani měsíční výdaje.

 

Dieta pro všechny

       Trendem dnešní doby je dodržovat bezlepkové diety, i když vám intolerance lepky nebyla diagnostikována. V tomto se odborníci dělí na dva tábory. Jedni jsou zastánci názoru, že pro zdravého jedince je bezvýznamné vyřazovat z jídelníčku lepek. Zároveň se ale shodují, že jeho vyloučení zdraví ani nikterak neškodí. Problém nastává až ve chvíli, kdy člověk skutečně trpí celiakií. Z důvodu jeho omezení v potravě tak nemají lékaři šanci toto onemocnění odhalit včas.  Druhou skupinou jsou odborníci, kteří gluten spojují s celou řadou skrytých zdravotních komplikací. lepek viní především z obezity, únavy, problémů se zažíváním, ale také ho spojují s ekzémy nebo častými bolestmi hlavy.

       Nespornou vlastností pšeničných produktů je vysoký glykemický index. To znamená, že se po jejich konzumaci prudce zvedne hladina cukru v těle. Následkem je rychlé strávení těchto produktů a s tím spojený i brzký hlad a chuť na další jídlo. To vede ke vzniku nejen nadváhy, ale i větší pravděpodobnosti onemocnění cukrovkou. Glykemický index pšeničného chleba je dokonce vyšší než u coly nebo chipsů. Lidé, kteří omezili gluten, si pochvalují nejen redukci váhy, ale i vymizení jejich dlouholetých zdravotních obtíží.

 

Jíst, či nejíst?

       Ministerstvo zdravotnictví v roce 2005 přijalo jako oficiální výživové doporučení potravinovou pyramidu. Tuto pyramidu určitě každý zná už ze základní školy. Podle ní bychom denně měli sníst nejvíce právě obilovin, například ve formě pečiva, těstovin nebo ovesných vloček. tedy potravin, které mají velmi vysoký glykemický index. Překvapivě až na druhém místě je ovoce a zelenina. Tuky bychom našli až na úplném vrcholu pyramidy mezi položkami, před kterými je třeba mít se na pozoru. Loňská spotřeba chleba v Česku byla 40kg na obyvatele za rok. Tento údaj svědčí o tom, že Češi skutečně za základ své stravy považují obilní výrobky. K zamyšlení ale zůstává, proč tedy patříme už řadu let mezi nejobéznější národy Evropy. V roce 2013 rozpoutal velkou diskusi na toto téma srbský tenista Novak Djokoviš. Vydal knihu s názvem Jak si naservírovat vítězství, ve které líčí svou cestu na vrchol tenisového žebříčku. Za nejzásadnější krok ve své kariéře považuje právě vyřazení lepku z jídelníčku. Síla, rychlost a odolnost, které díky tomu získal, z něj udělaly světovou jedničku. Je na každém, aby zjistil, co svědčí právě jemu a jaká cesta je pro něj tou nejlepší jak ve stavě, tak i v životě.

 


lekarna_left.jpg

30. 4. Blahoslav

Zítra: Svátek práce

Návštěvnost stránek

120489