Zdravá kůže plní řadu důležitých ochranných funkcí

       S přibývajícím věkem se ale její ochranná role oslabuje a kůže se stává náchylnou k poškozením vlivem působení inkontinence, a již moči, nebo stolice

Změny kůže vlivem věku

       Přirozená schopnost regenerace kůže se zhoršuje - zatímco u mladších dospělých osob proběhne kožní cyklus asi ve třiceti dnech, vyžaduje obnova a dozrání kožních buněk u starších 40 až 60 dní. Snižuje se produkce z tukových a potních žlázek, takže starší kůži se dostává méně těchto sekretů, což má vliv na stabilitu svrchní vrstvy a kyselého tukového pláště. Transepidermální ztráta tekutiny stoupá, to znamená, že se kůže vysušuje. Tento jev bývá často provázen nepříjemnými pocity napětí a svědění, mohou se objevit i ekzémy.

       V průběhu stárnutí tak degeneruje funkce kůže jako ochranné bariéry, čímž je také přístupnější chemickému a fyzikálnímu podráždění v podobě infekcí, virů, bakterií a mykóz. K tomu je ještě třeba připočíst celkovou, stářím oslabenou imunitní obranu organismu.

Zátěž kůže při inkontinenci

       Pokožka starších osob je mnohem náchylnější k poškození kontaktem s močí a stolicí, ale také podrážděním nevhodnými hygienickými prostředky nebo inkontinenčními pomůckami. Následkem toho bývá vysychání kůže a svědivost, iritace pokožky nebo alergická reakce, zánětlivé ekzémy a bakteriální nebo plísňové infekce. Tyto problémy pak nejen negativně ovlivňují kvalitu života postižených, ale jsou spojeny i s vyššími nároky na ošetřování a také s odpovídajícím růstem nákladů.

       V praxi se u inkontinence vyskytuje šest hlavních rizikových potenciálů, které už i tak zranitelnou fyziologii zestárlé pokožky dodatečně negativně ovlivňují:

     1. Vlhkost a bakterie v důsledku inkontinence

     2. Tvorba agresivního amoniaku

• Proces štěpení močoviny na čpavek a oxid uhličitý prostřednictvím enzymu ureáza, který pochází od bakterií v moči a působí jako katalyzátor, se tak dostává do pohybu. Vedle toho je čpavek odpovědný za nepříjemný zápach rozkládající se moči.

     3. Podráždění kůže vlivem trávicích enzymů

• V případě inkontinence stolice představují zbytky trávicích enzymů (proteázy), jejichž přítomnost v tlustém střevě slouží ke štěpení bílkovin, uhlohydrátů a tuků, mimořádně agresivní potenciál pro dráždění pokožky v této oblasti. Enzym proteáza může působit jako žíravina a může vyvolat zánětlivé ekzémy.

     4. Časté bolestivé omývání kůže postižené inkontinencí

• Problém spočívá v tom, že omýváním je vždy na nějakou doby smyt kyselý tukový povlak z povrchu kůže. Jsou-li použita navíc ještě silně alkalická pěnivá mýdla, násobí se pak účinky do agresivního mixu:
• alkalické mycí prostředky způsobují masivní poškození kyselého pláště,
• snížená schopnost neutralizovat alkalické substance brzdí dodatečně regeneraci ochranného kyselého pláště,
• konvenční mýdla odnímají kůže cenné epidermální lipidy, které přirozeným způsobem udržují potřebnou vlhkost pokožky nutnou pro zachování elasticity a prodyšnosti zrohovatělé vrstvy.

     5. Neprodyšnost inkontinenčních pomůcek

• Při neprodyšnosti inkontinenčních produktů vzniká "vlhké kožní prostředí". To vede k tomu, že neprůchodná zrohovatělá vrstva nabobtná a dochází k dalšímu množení mikroorganismů.

     6. Kontaktní nesnášenlivost z inkontinence

• Alergie vůči styku s určitými látkami je nejčastější. Jestliže inkontinenční pomůcky, které jsou nošeny 24 hodin denně, obsahují materiály s alergickým potenciálem, jsou tyto alergie s ekzematickým postižením kůže často nevyhnutelným následkem.