trávicí systém je možné poměrně výstižně nazývat také např. zažívacím traktem. Velmi přiléhavé označení vystihuje i fakt, že pro mnohé z nás je příjem potravy opravdovým zážitkem. Ne vždy si však můžeme všemožná gastronomická lákadla užívat zcela bez následků. Ať už kvůli nevhodnému výběru nebo kombinování potravin, přejídání či vlivem již přítomného onemocnění nebo zvýšené citlivosti trávicího traktu nás nejčastěji pálení žáhy, žlučníkové potíže nebo průjem. Více informací zde.
Pálení žáhy se projevuje pálivou bolestí za dolním okrajem hrudní kosti, která může být doprovázena říháním (někdy s kyselou příchutí v ústech), bolestí žaludku, kašlem nebo zápachem z úst. Pyróza vzniká v důsledku návratu kyselého obsahu žaludku do jícnu a dráždění jeho sliznice při nedostatečné funkci dolního jícnového svěrače. Objevuje se často při zvýšeném nitrobřišním tlaku v těhotenství nebo u obézních osob. Zhoršují ji tučná, smažená, kynutá nebo kořeněná jídla, káva či alkohol. Negativně působí také stres, těsné oblečení a ulehnutí nebo ohýbání se krátce po jídle. Nezřídka se může pálení žáhy objevit jako nežádoucí účinek některých léčiv.
Pokud se pyróza objevuje jen výjimečně, její projevy se nezhoršují a jsme schopni vysledovat, co ji způsobuje, je možné ji zvládnout pouze úpravou životního stylu, případně občasným použitím antacid (např. Rennie, Talcid) nebo jiných antiulceróz (např. Famosan, Helicid, Nolpaza). Dané léčivé přípravky snižují různým mechanismem kyselost žaludečního obsahu. Často může pomoci i obyčejné mléko. Pokud se ale potíže onjeví nově u člověka staršího 50 let, trvají delší dobu nebo se jejich intenzita stupňuje, je namístě vyhledat lékaře pro vyloučení závažného onemocnění a zahájení vhodné terapie. neléčená pyróza může totiž vést k těžkému poškození jícnu (např. zánět, vředy, zúžení, karcinom).
Typickou náhle vzniklou intenzivní bolest žlučníku nebo žlučových cest, již může vyprovokovat tučné objemné či smažené jídlo, ale také chlad, stres nebo fyzická námaha, označujeme biliární kolikou. Objevuje se ne dříve než hodinu po jídle, v pravém podžebří a bývá doprovázena říháním, nevolností, zvracením, nadýmáním nebo poruchami stolice. Bolest žlučníku vzniká nejčastěji jako projev žlučníkových kamenů (cholelitiáza) nebo tzv. funkčních poruch žlučových cest. Potíže podobné biliární kolice se mohou paradoxně objevit i u pacientů po odstranění žlučníku vlivem porušené nervové dráždivosti v dané oblasti. Je-li žlučníková kolika doprovázena horečkou, třesavkou a celkovou schváceností pacienta nebo trvá-li několik hodin, lze předpokládat komplikovaný stav vyžadující okamžitý zásah lékaře. V případě mírných potíží je možné biliární koliku zvládnout vhodnou dietou, klidem na lůžku a teplými obklady na podjaterní krajinu (pozor - zánět žlučníku je potřeba naopak chladit), chronické potíže potom použitím volně prodejných léčiv zvyšujících tvorbu a vylučování žluči (např. Febichol, Isochol, Cholagol, Rowachol, Žlučníková čajová směs). Zmíněné léčivé přípravky by však neměly být používány při akutních žlučníkových potížích (např. biliární kolika, zánět žlučníku).
Dieta při biliární kolice spočívá v dostatečném přívodu tekutin a úplném vynechání potravy po dobu záchvatu. Postupně je možné přidávat suchary a vařené ovoce, dále dobře stravitelné sacharidy (rýže, těstoviny, brambory, starší bílé pečivo), odtučněné mléčné výrobky a libové maso. Dieta u chronických onemocnění žlučníku je typická vynecháním tučných mas a pomazánek, vnitřností, vaječného žloutku a smažených či grilovaných pokrmů. Vhodné jsou rostlinné tuky, kysané mléčné výrobky, sýry s obsahem tuku do 30% a ovoce a zelenina podle individuální tolerance.
Průjem je definován jako časté vyprazdňování řídké stolice. Kromě dietní chyby může být akutní průjem (potíže trvající max. 14 dnů) způsoben infekcí, otravou, psychickými vlivy nebo užíváním některých léčiv. Kromě toho, že průjem obvykle znemožňuje postiženému člověku fungování, ohrožuje ho také významnou ztrátou tekutin a minerálů. Základem jeho léčby je tedy jejich doplňování např. formou iontového nápoje. Další možností terapie průjmu vychází z jeho předpokládané příčiny.
Budeme-li se držet průjmu vyvolaného dietní chybou, je vhodné pacientovi podávat malá množství lehké nedráždivé stravy (dlouhodobé hladovění se nedoporučuje), např. piškoty, starší bílé pečivo, odvar z rýže a mrkve, a tzv. střevní adsorbencia (např. Carbosorb, Smecta), která na sebe ve střevech dokážou vázat škodlivé látky. Pokud pacient užívá i nějaké další léky, je třeba pro zachování jejich účinku je vzít v odstupu min. dvou hodin od střevních adsorbencií. Nejedná-li se o infekční průjem, který je obvykle doprovázen zvýšenou teplotou, je možné krátkodobě použít loperamid (např. Imodium), který omezuje pohyby střev a významně tak snižuje četnost stolic. Pro obnovu průjmem porušené střevní mikroflóry je možné léčbu doplnit probiotiky. Nedojde-li ke zlepšení průjmu do tří dnů (u dětí a starších lidí i dříve), objeví-li se ve stolici krev nebo hlen, průjem je doprovázený horečnou vyšší než 39°C, neobvyklými bolestmi břicha nebo opakovaným zvracením, je namístě vyhledat lékaře.
Konzumace tučných a přepalovaných jídel nebo jejich kombinace s alkoholem mohou způsobit podráždění slinivky. To se projevuje bolestí v nadbřišku či levém podžebří, nevolností, nadýmáním nebo poruchami stolice (více zapáchá, je mastnější). Vystupňované potíže, k nimž se mohou přidat horečka a celková schvácenost, jsou projevem velmi nebezpečného zánětu slinivky (pankreatitida), který vyžaduje okamžitý zásah lékaře. Lehké potíže pomohou zmírnit dieta a podání trávicích enzymů (např. Pangrol 20000, Pancreolan Forte). Ty lze použít také preventivně, pokud si nedokážeme odpustit jídlo, o němž víme, že u nás poruchy trávení vyvolává.
Nadýmání, tedy nadměrné hromadění plynů ve střevech, nás nijak významně neohrožuje, ale i tak dokáže život hodně znepříjemnit. Nejčastěji je způsobeno stravou bohatou na sacharidy např. luštěniny, pečivo), převahou masa v potravě, některými typy zeleniny, případně mléčnými výrobky. Zhoršují ho nedostatek pohybu, žvýkání žvýkaček nebo pití sycených nápojů. Nejúčinnější prevencí i léčbou daného problému je vyvarování se konzumace potravin, které nám způsobují potíže. Využít lze také účinek simetikonu (např. Espumisan) usnadňujícího odchod střevních plynů, střevních adsorbencií (viz výše) nebo některých bylinek (např. kmín, fenykl, heřmánek). Pomoci mohou také probiotika.