Průjem

  Průjem někdy zažil každý z nás. Jedná se o nepříjemný problém, který může v těžkých případech dokonce ohrozit život, protože je spojen s významnou ztrátou tekutin a minerálů. Více informací zde.

       Přestože je průjem velmi subjektivní pojem, obecně označuje stav, kdy dochází k častému vyprazdňování řídké neformované stolice. Časté vyprazdňování obvykle znamená více než 2-3x denně. Průjem bývá typicky doprovázen přetrvávajícím nutkáním na stolici a jejím překotným vyprazdňováním. Přítomny mohou být také nevolnost, zvracení, bolesti až křeče v břiše nebo teplota.

Příčiny průjmu

       Průjem lze rozdělit na akutní a chronický. Přičemž akutní trvá maximálně 14 dní, chronický trvá déle. Nejčastějšími příčinami akutního průjmu jsou infekční onemocnění vyvolaná viry (např. rotaviry) nebo bateriemi (např. salmonely), dietní chyby až otravy z jídla a psychické vlivy. Vzácnější příčinou průjmu může být potravinová alergie. Chronický průjem se vyskytuje v souvislosti se zánětlivými (např. Crohnova choroba), nádorovými nebo neurologickými onemocněními (např. dráždivý tračník) střeva, ale také při postižení jiných částí trávicího systému (např. slinivky, žlučníku, jater). Doprovázet může i choroby štítné žlázy nebo cukrovku. Průjem vyvolaný parazity (např. améby, škrkavky) obvykle také trvá déle než 14 dnů. Chronický průjem většinou trápí i pacienty s nesnášenlivostí lepku (celiakie) nebo laktózy.

      Průjem mohou vyvolávat i některá léčiva (např. širokospektrá antibiotika, léky na snížení kyselosti žaludečních šťáv s obsahem hořčíku, metformin, protinádorová léčiva nebo některé léky užívané na vysoký krevní tlak nebo depresi). U některých z nich se může jednat pouze o přechodný nežádoucí účinek na začátku terapie nebo lze průjmu předcházet správným způsobem jejich aplikace (např. po jídle).

Komplikace průjmu

       Nejvýznamnější komplikací průjmu je porucha vstřebávání vody a dalších látek (např. minerálů, vitaminu, léčiv) ve střevech z důvodu zrychleného průchodu tráveniny danou oblastí. Akutně je pacient ohrožen především dehydratací a tzv, minerálovým rozvratem (nadměrné ztráty životně důležitých minerálů např. draslíku a sodíku). Nejohroženějšími skupinami jsou malé děti, staří lidé a chronicky nemocní.

       Při dehydrataci může dojít až k selhání krevního oběhu vlivem nedostatečného množství cirkulující krve nebo vzniku krevní sraženiny (trombózy) a následně např. cévní mozkové příhody v důsledku přílišného zahuštění krve. Dehydratace se projevuje zvýšenou únavou, malátností, suchými sliznicemi, poklesem krevního tlaku, zvýšenou tepovou frekvencí nebo poklesem až úplnou zástavou močení. Pokud se dané příznaky objeví, je třeba kontaktovat lékaře, který rozhodne o případné hospitalizaci a infuzní léčbě pacienta. Konzultace s lékařem je na místě také v případech, kdy u dospělého trvá průjem déle než tři dny, u dětí starších jednoho roku déle než dva dny a u mladších dětí a seniorů jeden den. Varovnými příznaky průjmu, který bychom rozhodně neměli léčit sami, jsou také přítomnost krve či hlenu ve stolici, neobvyklé bolesti břicha, horečka (více než 39°C) nebo současně se vyskytující opakované zvracení. Příznakem závažného onemocnění může být také průjem, který se opakuje nebo je střídán zácpou.

Léčba průjmu

       Léčba průjmu je tzv. symptomatická - mírníme jí přítomné obtíže, ale nevede přímo k odstranění vyvolávající příčiny. Použít lze tzv. střevní adsorbencia, antiseptika nebo antimotilika a probiotika. Prvním krokem je však vždy náhrada ztracených tekutin a minerálů. Ideální je popíjet iontové nápoje nebo speciální roztoky určené pro rehydrataci (u dětí vždy), které obsahují vyvážený poměr jednotlivých minerálů. Iontové nápoje je třeba pro co nejlepší účinek vždy připravovat a podávat přesně podle návodu výrobce. K náhradě ztracených tekutin se hodí také neslazené nesycené minerálky, silný černý čaj, řepík, čajové směsi při průjmu.

       Domácí roztok pro rehydrataci: 8 lžiček cukru, 1 lžička kuchyňské soli, šťáva ze 2 pomerančů nebo grapefruitů, doplnit do 1 litru převařenou vodou; dospělí popíjí 250-500ml a děti 125-250ml během hodiny.

        Důležité je také zahájení včasné výživy, která pomůže rychlejší regeneraci střevní sliznice. Hladovění nemá u většiny typů průjmu opodstatnění. Je však nezbytné konzumovat lehce stravitelná nedráždivá a nenadýmavá jídla. V potravě je třeba omezit především tuky a vlákninu. Příznivě působí např. odvary z mrkve a rýže, banány, starší pečivo, piškoty nebo oloupaná nastrouhaná jablka. U kojených dětí se kojení nepřerušuje. Dětem krmeným umělou výživou je vhodné mléko ředit mrkvovým či rýžovým odvarem.

       Střevní adsorbencia (medicinální uhlí, diosmektit) na sebe v trávicím traktu váží různé škodliviny, plyny nebo bakterie, které tím inaktivují a pomohou jejich vyloučení. Sama se nevstřebávají. Ostatní užívané léky je třeba podávat v odstupu minimálně dvou hodin, aby nedošlo k ovlivnění jejich vstřebávání. Střevní adsorbencia se hodí pro léčbu všech typů průjmu a jsou vhodná i pro těhotné a kojící ženy nebo děti (medicinální uhlí od tří let). Je třeba je vždy užít v dostatečné dávce a v případě tablet je rozkousat nebo nechat rozpadnout ve vodě.

       Střevní antiseptika (cloroxin) působí ve střevech antibakteriálně a antiparaziticky a jsou proto určená pro léčbu infekčních průjmů. Tedy pokud jste např. snědli něco zkaženého. Cloroxin nesmí užívat osoby s hmotností nižší než 40kg a těhotné či kojící ženy. Neměl by být podávat déle než 10 dní.

      Střevní antimotilika (loperamid) zpomalují pohyb střev a tlumí nutkání na stolici. Nikdy by se neměla používat u infekčních průjmů, protože v takovém případě hrozí kumulace vyvolávajících činitelů a jejich případných toxických produktů v organismu. Nejsou vhodná ani pro děti do šesti let, těhotné a kojící ženy. Užívají se u některých typů chronických průjmů na doporučení lékaře nebo pouze krátkodobě ke zvládnutí nejhorších projevů akutních průjmů, je-li nezbytné např. cestovat.

       Probiotika upravují narušenou střevní mikroflóru, především při léčbě antibiotiky nebo u tzv. cestovatelských průjmů. Lze jimi však doplnit léčbu všech typů průjmu. V případě těžkých průjmů nereagujících na jinou léčbu může lékař předepsat antibiotika.