Tel.: 515 238 285
Drobečková navigace

Hrušovanská lékárna > Poradenství > Procvičujte mozek, má to smysl!

Procvičujte mozek, má to smysl!

       Zdálo by se, že problematika Alzheimerovi choroby, anebo přímo demence, je velmi neradostná, že se nedá najít příliš mnoho optimistických momentů. Je to pochopitelné - aktuálně předpokládáme, že v ČR žije s nějakou formou demence (Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence) pravděpodobně 150 000 lidí, navíc stejný výpočet nás vede k předpokladu, že se počet lidí s demencí za dvacet let zdvojnásobí (!). Zároveň má demence opravdu neblahý vliv na život jedinců - od počátečního zapomínání, které "jenom" obtěžuje, přes neschopnost se o sebe postarat až po to, že je nemocný zcela závislý na pomoci někoho jiného a často bývá upoután na lůžko. Demence proto neovlivňuje pouze život nemocného, demencí bývá zasažena celá rodina. Stále navíc není k dispozici léčba, která by Alzheimerovu chorobu zastavila, vědci si totiž asi dnes nejsou zcela jisti, co Alzheimerovu nemoc způsobuje.

 

Je přesto možné najít něco pozitivního?

       Vědci si sice nejsou zcela jisti mechanismem vzniku Alzheimerovy choroby, předpokládají ale, že za jejím vznikem stojí jak vliv dědičnosti, tak vliv prostředí a životního stylu. A zde přichází ta dobrá zpráva - životní styl je možné ovlivnit! Co tedy vědci doporučují? Jednoduché věci - myslet na zdraví srdce, protože "co je zdravé pro srdce, prospívá i mozku", na vyvážený jídelníček, na pohyb, společenskou aktivitu a procvičování mozku. všechny tyto faktory mohou působit preventivě a jsou podstatné i v případě, že člověk bojuje s prvními příznaky Alzheimerovy choroby, kdy se u něj projevuje takzvaný kognitivní deficit. Tedy dochází ke "snížení výkonu" některé z kognitivních funkcí.

 

Co jsou kognitivní funkce?

       Kognitivní (poznávací) funkce nám umožňují smysluplně vnímat okolní prostředí, svět kolem nás a zároveň i naše vnitřní psychické stavy. Kognitivní funkce používáme kdykoli, když přemýšlíme nebo se učíme. Pod pojmem kognitivní funkce dále rozumíme myšlení, novopaměť, časovou a prostorovou orientaci, logické a abstraktní myšlení, řešení problémů, řeč, pozornost, zrakově prostorové schopnosti nebo funkce exekutivní (například plánování a organizování). Kognitivní funkce také řídí naše jednání, ovlivňují náš citový život a naše hodnoty, umožňují vést samostatný život. Pokud dochází k poruše kognitivních funkcí, nejčastěji k zapomínání, je třeba zpozornět. Je totiž možné, že se začíná projevovat například Alzheimerova choroba. příčiny zapomínání však mohou být i jiné (únava, bolest, stres, některá onemocnění, léky, deprese, úzkost a další). Odlišit, jestli se jedná o "normální" zapomínání, anebo je už třeba vyhledat lékaře, pomohou vyšetření paměti, která pořádá Česká alzheimerovská společnost ve všech krajích ČR (adresář na webu www.alzheimer.cz).

 

Proč rozlišovat, jaké funkce jsou postiženy?

       Na tomto vyšetření je také možné získat informace, které kognitivní funkce jsou postiženy. Tato informace je důležitá také pro další diagnostiku, kterou provede lékař (pokud mají lidé problém se zrakově prostorovými schopnostmi, je často příčinou demence s Lewyho tělísky, pokud je kognitivní deficit patrný ve všech funkcích, jedná se pravděpodobně o vaskulární demenci atd.). Vyšetřený ale zároveň dostane informace o tom, jaké funkce procvičovat.

 

Jak je možné procvičovat mozek?

       Různými způsoby. Pro procvičování konkrétních kognitivních funkcí připravila Česká alzheimerovská společnost pracovní sešity - Sešity pro trénování paměti a dalších kognitivních funkcí I-X. Ty jsou rozděleny do pěti okruhů podle toho, jaká kognitivní funkce je převážně procvičována. jedná se o moduly: krátkodobá paměť, pozornost, zrakově prostorové schopnosti, schopnost plánovat a rozhodovat a řeč a slovní zásoba. K dispozici jsou dvě varianty obtížnosti, obtížnost 1 pro osoby s počátečním až středním stupněm demence, obtížnost 2 pak pro osoby s počátečním stupněm demence, popřípadě s mírou kognitivní poruchou. Sešity již nejsou vhodné pro osoby s pokročilým stupněm demence, u nich se snažíme využívat spíše jiné přístupy podporující zbytek zachovalých schopností a podporující také důstojnost.

 

Jak často je třeba trénovat? Na co je třeba dále myslet?

       Co nejčastěji - nejlépe denně či obden nebo alespoň dvakrát týdně. Podstatná je délka procvičování. Čas, který věnujeme procvičování, by neměl přesáhnout únosnou dobu, po kterou je člověk s demencí schopen se na práci soustředit. Při řešení úkolů je třeba myslet také na to, jestli člověk, který pracuje se Sešitem, nemá problém se zrakem či sluchem. V takovém případě je  nutné použít brýle, popřípadě naslouchadla. Procvičování by mělo probíhat v klidném prostředí bez jakýchkoliv rušivých vlivů, které negativně působí na schopnost soustředění. Na člověka s kognitivní poruchou při procvičování nepospícháme.

       Důležitá je také motivace k procvičování - procvičování má být zábavné a příjemné. Cvičení je samozřejmě možné obměňovat či různě kombinovat. Nezapomínejme ani na to, že nikdo nemá rád častý neúspěch. Pokud nebude člověk s kognitivní poruchou cvičení zvládat, může se procvičování vyhýbat, proto je třeba přemýšlet nad výběrem úkolů.

 

Příspěvek na nákup pomůcek

       Procvičovat mozek má v každém případě smysl. Pokud marně hledáte inspiraci, jak na to, podívejte se na Sešity pro trénování paměti a dalších kognitivních funkcí. Sešity jsou k dispozici nejen v e-shopu České alzheimerovské společnosti, ale také v síti Moje lékárna. Dobrá zpráva závěrem je, že VZP pro své pojištěnce starší 65 let nabízí z fondu prevence duševních onemocnění proplacení pomůcek na procvičování kognitivních funkcí v hodnotě 500Kč. příspěvek je možné uplatnit právě na nákup Sešitů (více informací na www.klubpevnehozdravi.cz/dospeli)

 


lekarna_left.jpg

14. 12. Lýdie

Zítra: Radana

Návštěvnost stránek

034914