PREVENCE - naše právo i povinnost

Prevenci v medicíně lze definovat jako předcházení vzniku nemoci nebo zpomalení jejího dalšího rozvoje a oddálení jejich projevů. Podle zákona o zdravotních službách č. 372/2011 Sb. se jedná o péči, jejímž účelem je včasné vyhledávání faktorů, které jsou v příčinné souvislosti se vznikem nemoci nebo zhoršení zdravotního stavu, a provádění opatření směřujících k odstraňování nebo minimalizaci vlivu těchto faktorů a předcházení jejich vzniku. Více informací zde.

Rozlišujeme následující základní typy prevence:

PRIMÁRNÍ - omezení nebo alespoň oddálení vzniku onemocnění odstraněním již vzniklých rizikových faktorů u osob bez prokazatelného onemocnění (např. podpora zdravého životního stylu v prevenci srdečně-cévních onemocnění)
SEKUNDÁRNÍ - včasné odhalení onemocnění vedoucí k zabránění jeho dalšího rozvoje nebo umožňující jeho vyléčení v časném stádiu (např. zachycení nádoru v bezpříznakovém stadiu)
TERCIÁRNÍ - omezení dalšího rozvoje onemocnění, zabránění opakování jeho projevů/důsledků, vzniku postižení nebo ztráty soběstačnosti (např. rehabilitace po cévní mozkové příhodě, opatření pro zabránění opakování srdečního infarktu).

Význam prevence v medicíně

Prevence nabývá v současnosti, kdy populace stárne a holduje nezdravému životnímu stylu a kdy jsou zároveň jsou do praxe uváděny stále nové technologie a postupy umožňující častější diagnostiku i léčbu nemocí, čím dál většího významu. Díky preventivním opatřením lze včas odhalit závažná onemocnění a zahájením jejich léčby zastavit nebo alespoň zpomalit jejich další rozvoj a časné i pozdní následky. jedná se o nejúčinnější nástroj pro předcházení předčasné invalidity, ztrátě soběstačnosti, potřebě hospitalizace či předčasným úmrtím.

Náplň prevence v medicíně

Prevence je nedílnou součástí všech medicínských oborů. Systematicky ji v souladu s vyhláškou o preventivních prohlídkách č. 70/2012 Sb. provádí především praktický lékař (PL) pro děti a dorost či dospělé, zubní lékař a gynekolog. Uvedená vyhláška obsahuje výčet druhů, obsahů a časových rozmezí jednotlivých preventivních prohlídek, které by daní lékaři měli provádět a které by tak každý z nás měl ve vlastním zájmu pravidelně absolvovat. Kromě preventivních prohlídek zahrnuje medicínská prevence také tzv. dispenzarizaci (kontinuální péče o pacienty ohrožené nebo již trpící závažným chronických onemocněním - např. diabetici), vzdělávání pacientů a očkování.

Všeobecná preventivní prohlídka u PL - dospělí

Všeobecnou preventivní prohlídku u PL by měl absolvovat každý člověk starší 18 let každé 2 roky. Zahrnuje doplnění anamnézy (souhrn informací o vyšetřované osobě potřebných pro zhodnocení jejího aktuálního zdravotního stavu, např. osobní, rodinná, pracovní) se zaměřením na její změny nebo rizika a kontrolu očkování (např. tetanus). Dále kompletní fyzikální vyšetření (např. zjištění indexu tělesné hmotnosti - BMI, změření krevního tlaku, orientační vyšetření zraku a sluchu), orientační vyšetření moči diagnostickým papírkem a laboratorní vyšetření (např. vyšetření hladiny cholesterolu a cukru v krvi).

Součástí preventivní prohlídky u PL by měla být, především u rizikových osob identifikovaných na základě anamnestických údajů, také prevence onkologických onemocnění. Ta zahrnuje vyšetření kůže, per rectum (vyšetření prstem zavedeným do konečníku pro odhalení případného nádoru konečníku nebo zhodnocení stavu prostaty u mužů), varlat u mužů a prsů u žen anebo provedení tzv. systematického onkologického screeningu. Samozřejmostí by mělo být poučení vyšetřované osoby o vlastní nádorové sebekontrole.

Všeobecná preventivní prohlídka u PL - dětí a dorost

frekvence všeobecných preventivních prohlídek u PL se liší v závislosti na věku dítěte. první prohlídku by mělo absolvovat do dvou dnů po návratu z porodnice a poslední před ukončením péče u PL pro děti a dorost před 19. rokem věku. Prohlídka vždy zahrnuje anamnézu, kontrolu povinných očkování a fyzikální vyšetření pro zhodnocení růstu, psychomotorického vývoje, celkového zdravotního stavu nebo vyloučení známek týrání či zanedbávání dítěte. V závislosti na věku je doplněna dalšími specifickými vyšetřeními (např. ortopedické, vyšetření dutiny ústní, genitálu), poučení rodiče o výživě a režimu dítěte, zhodnocením sociálního chování a hygienických návyků dítěte, orientační vyšetřením moči diagnostickým papírkem nebo laboratorním vyšetřením.

Věk dítěte

Věk dítěte pro absolvování všeobecných preventivních prohlídek
14 dnů	6 týdnů	3 měsíce
4-5 měsíců	6 měsíců	8 měsíců
10-11 měsíců	12 měsíců	18 měsíců
3 roky	5 let	7 let
9 let	11 let	13 let
15 let	17 let	do 19 let

Zubní preventivní prohlídka

První preventivní prohlídku u zubaře by mělo dítě absolvovat mezi šestým a dvanáctým měsícem. Děti od jednoho roku do 18 let by měl zubní lékař vidět dvakrát ročně a dospělé minimálně jednou za rok. Během těhotenství jsou doporučovány dvě zubní preventivní prohlídky. Během nich lékař vyšetřuje nejen stav chrupu, ale také parodontu (závěsný aparát zubu) a okolních sliznic. U dětí navíc kontroluje správný vývoj struktur úst, obličeje i čelisti. Samozřejmostí by mělo být vždy poučení o správné hygieně dutiny ústní.

Gynekologická preventivní prohlídka

Gynekologa by měly ženy pravidelně navštěvovat jednou ročně od 15 let. Pravidelná preventivní prohlídka zde zahrnuje vyšetření zevních rodidel i jejich okolí, pochvy, děložního hrdla a oblasti malé pánve pohmatem, případně vaginálním ultrazvukem. Z děložního hrdla je odebírán materiál k cytologickému (buněčnému) vyšetření. Při pozitivní rodinné anamnéze nebo přítomnosti jiných rizikových faktorů by mělo dojít u každé ženy starší 25 let k vyšetření prsů. Od 45 do 69 let by měla žena každé dva roky absolvovat screeningové mamografické vyšetření a od 50 let ve dvouletých intervalech stanovení okultního krvácení ve stolici speciálním testem, jestliže ho neabsolvovala v rámci onkologické prevence u PL.