Pozor na vitaminy
Nedostatek nebo nadbytek vitaminu v organismu
Lidský organismus si není schopen většinu vitaminů sám vytvořit, proto je nezbytné je přijímat z vnějšku, především potravou. I přesto, že potřebujeme vitaminy ve velmi malých množstvích, není jejich potřeba vždy dostatečně pokryta a v organismu může dojít k jejich nedostatku. K úplnému chybění vitaminu (avitaminóze) v našich podmínkách prakticky nedochází, častější jsou stavy sníženého množství vitaminu (hypovitaminózy). Ty nastávají zejména, když naše strava není dostatečně pestrá a vyvážená, při zvýšené potřebě vitaminů v různých specifických životních obdobích (např. u těžce fyzicky pracujících osob, u těhotných a kojících žen, v období intenzivního růstu u dětí), poruchách vstřebávání vitaminů (např. u závažných onemocnění trávicího traktu) nebo přítomnosti velkého množství tzv. antivitaminů v potravě (např. alkohol působící v organismu proti funkci vitaminů B).
Na druhou stranu může nastat i situace, kdy je vitaminu v organismu nadbytek. Hypervitaminózy se objevují téměř výlučně v případě vitaminů rozpustných v tucích, které je naše tělo schopno si ukládat do zásoby a není možné je jednoduše vyloučit močí jako v případě vitaminů rozpustných ve vodě. K předávkování vitaminem může dojít při jednostranném stravování nebo dlouhodobém užívání vysokých dávek vitaminových přípravků.
Hypo- i hypervitaminózy se projevují různě závažnými příznaky, které jsou obvykle nespecifické (např. různé zažívací potíže, projevy na kůži či sliznicích, neurologické poruchy), a proto nemusí být snadné je odhalit. Při podezření na nedostatek nebo nadbytek některého vitaminu v organismu je tedy na místě konzultace s lékařem nebo lékárníkem. Jednoznačnými vyšetřeními, kterými lze poruchy množství vitaminů v těle odhalit, jsou biochemická stanovení hladin vitaminů nebo jejich metabolitů v krvi, moči nebo ve tkáních. Ta se však provádí pouze výjimečně.
Jak vitaminy získáváme
Ideální je, pokud jsme schopni veškeré vitaminy získat přirozeným způsobem - tedy jejich syntézou v organismu nebo prostřednictvím potravy. Vitaminy z přirozených zdrojů jsou pro nás obvykle lépe vstřebatelné i využitelné a jsou zde doprovázeny dalšími látkami, které jejich účinek vhodným způsobem modulují a mají i samy o sobě pozitivní efekt.
Proto, abychom získali vitaminy v potřebných množstvích z potravy, musí být naše strava dostatečná jak z hlediska kvantity, tak také kvality. Pojem pestrá strava zahrnuje pravidelnou konzumaci všech významných druhů potravin, tedy ovoce a zeleniny, obilovin (např. pečivo, rýže, těstoviny), luštěnin, bílého a červeného masa (včetně ryb), mléčných výrobků nebo rostlinných olejů. Vše ideálně co nejčerstvější a v co možná nejpřirozenější formě.
Naše tělo je schopné si vytvořit významná množství vitaminu D, K a B3. Vitamin D vzniká z látky odvozené od cholesterolu v kůži působením UV zářením. Pro vytvoření dostatečného množství vitaminu není třeba se nijak intenzivně slunit, u zdravých dospělých osob stačí v létě vystavení obličeje a paží (bez použití opalovacího přípravku) po dobu 10-15 minut denně slunci. Delší expozice již nevede k tvorbě dalšího množství látky. V oblastech naší zeměpisné šířky již však nemusí být vždy dostatečná kvalita a intenzita slunečního záření, proto je vhodné myslet na dostatečný příjem vitaminu D potravou, případně ho i specificky doplňovat pomocí vitaminových přípravků, a to zejména v zimním období a u osob, které se méně pohybují na slunci (např. senioři, malé děti).
Vitamin K vzniká činností mikroflóry ve střevech. Vitamin B3 si naše tělo syntetizuje z aminokyseliny tryptofanu, jejímž zdrojem jsou zejména bílkoviny.
Obecná doporučení pro suplementaci vitaminů
Suplementace vitaminů prostřednictvím různých doplňků stravy nebo léčivých přípravků je na místě v případě výše popsaných stavů hrozících deficitem vitaminů a obvykle pouze po omezenou dobu (např. několik měsíců). Některé vitaminy jsou užívány v podpůrné léčbě určitých onemocnění (např. vitamin A při chorobách kůže, vitamin B při onemocněních nervového systému).
Jestliže se sami rozhodnete vitaminy specificky doplňovat, měli bychom se vždy poradit s lékařem anebo lékárníkem. ne každý totiž potřebuje vitaminy touto formou přijímat a ne všechny přípravky jsou vhodné pro každého. Při výběru nejvhodnější formy suplementace vitaminů je třeba zohlednit nejen věk či pohlaví pacienta, ale i to, zde trpí nějakým onemocněním, užívá nějaké léky, nebo proč chce vitaminy doplňovat.
Obecně lze říci, že je lepší přijímat vitaminy v kombinaci (např. B-komplex, multivitaminové přípravky), protože se tak sníží riziko jednostranného předávkování určitých mikronutrientů a navíc se jednotlivé vitaminy ve své funkci v organismu doplňují a vzájemně často zvyšují i svou využitelnost. Je-li to možné, je vhodnější užívat vitaminy ve více menších dávkách během dne nebo ve formách s postupným uvolňováním, protože tak je naše tělo dokáže lépe využít. Různé skupiny osob by vždy měly užívat přípravky pro ně určené. Tedy např. těhotné ženy by se rozhodně měly vyhnout užívání vitaminových přípravků určených pro ostatní dospělé, protože obvykle obsahují např. pro ně nedostatečné dávky kyseliny listové (důležitá pro prevenci vývojových vad u plodu) nebo naopak nadměrné množství vitaminu A (může působit vývojové vady plodu).
Nic se nemá přehánět
Přestože je četnými klinickými studiemi prokázáno, že pestrá a vyvážená strava bohatá na vitaminy působí preventivně proti rozvoji mnoha závažných onemocnění, dlouhodobý příjem vysokých dávek vitaminů (zejména antioxidantů - vitamin A, vitamin E) formou vitaminových přípravků k tomuto nevede. Takový způsob kompenzace našich hříchů v životosprávě může dokonce působit nárůst rizika např. některých druhů nádorů nebo srdečně-cévních onemocnění.