Metabolický syndrom

Definice metabolického syndromu

       Metabolický syndrom (MS; Syndrom X, reavenův syndrom) je soubor komplikací souvisejících s nadváhou či obezitou. Je rizikovým faktorem pro rozvoj aterosklerózy, diabetu mellitu (DM; cukrovky) 2. typu, kardiovaskulárních (srdečně-cévních) i nádorových onemocnění. 

       MS není onemocněním jako takovým, proto není jednoduché ho zcela přesně definovat. Jedná se o nenáhodný souběh klinických nálezů a laboratorních výsledků, jež se navzájem umocňují. Pro člověka, který MS trpí, znamená jeho přítomnost jednoznačné zařazení mezi pacienty s velmi vysokým kardiovaskulárním rizikem, jež vyjadřuje významnou pravděpodobnost jeho budoucího postižení komplikacemi aterosklerózy.

MS je diagnostikován při přítomnosti minimálně tří z následujících pěti rizikových faktorů:

• hypertenze (vysoký krevní tlak) - tlak krve ≥130/85mm Hg nebo specifická hypertenze
• dyslipidémie (porucha normálního složení tuků v krvi) - triglyceridy ≥1,8 mmol/l anebo HDL-cholesterol <1,0 mmol/l u mužů a <1,3 mmol/l u žen nebo specifická léčba dyslepidémie
• abnormální obezita (nahromadění tuku v oblasti břicha) - obvod pasu ≥102cm u mužů  a ≥88cm u žen (hodnoty ≥94cm u mužů a ≥80cm u žen představují "pouze" zvýšené riziko)
• zvýšená glykémie (hladina cukru v krvi) nalačno - glykémie ≥5,6 mmol/l nebo porušená glukózová tolerance (předstupeň cukrovky, kdy organismus již není schopen adekvátně zpracovávat glukózu, což vede ke zvýšení glykémií nad normální rozmezí, která však ještě nedosahují hodnot pro diagnózu diabetu), DM 2. typu či specifická léčba hyperglykémie
• ateroskleróza (tzv. kornatění tepen) - je závažné onemocnění tepen, kdy se v jejich stěně ukládají tukové (např. cholesterol) a následně i další (např. vápník) látky, což vede k narušení jejich normální stavby a funkce. Tepna postižená aterosklerózou ztrácí svou přirozenou pružnost, zužuje se a může se i zcela ucpat. To potom vede k nedokrvení (ischemii) příslušné oblasti organismu a jejímu trvalému poškození vlivem  nedostatečného zásobení kyslíkem. Postižená céva může být také poškozena vznikem aneurysmatu (výdutě), nebo dokonce prasknutím, což způsobí často až život ohrožující krvácení. Ateroskleróza postihuje drobné i velké tepny. Nejčastěji se projeví postižením koronárních (srdečních) tepen (tzv. ischemická choroba srdeční, jednou z jejích forem je např. angina pectoris), tepen na dolních končetinách (tzv. ischemická choroba dolních končetin), v mozku či ledvinách). Nejzávažnějšími následky aterosklerózy jsou srdeční infarkt nebo cévní mozková příhoda. Aterosklerotické postižení drobných tepen v penisu je zodpovědné za poruchy erekce (tzv. erektilní dysfunkce) u velké části mužů, kteří jimi trpí. Teprve po několika letech se obvykle projeví závažnější poškození cév v dalších oblastech organismu popsaných výše.

Komplikace metabolického syndromu

       MS významně urychluje proces aterosklerózy se všemi jejími komplikacemi. Pokud ještě u pacienta s MS není přítomna cukrovka 2. typu, je velmi pravděpodobné, že se postupně rozvine. Její pozdní komplikace, v jejichž vzniku se uplatňuje nejen vlastní hyperglykémie, ale také proces aterosklerózy, zahrnují zejména poškození zraku, ledvin, nervů, kůže, srdce nebo cév. Stejně jako MS obecně, tak i samotná přítomnost diabetu zvyšuje riziko rozvoje některých typů nádorů (např. kolorektální karcinom, nádory prsu, prostaty, ledvin). Dále dochází k tzv. trombogennímu stavu. tedy vyšší pohotovosti ke srážení krve, což přispívá k nárůstu rizika např. již zmiňovaného srdečního infarktu nebo cévní mozkové příhody.

Příčiny vzniku metabolického syndromu

       Příčiny vzniku MS je několik. Důležitou roli hraje dědičnost, protože přítomnost tzv. úsporných genů, které naše dávné předky chránily v obdobích omezené dostupnosti potravy, je příslušným jedincům v současné době nadbytku spíše na překážku. Přidá-li se k tomu nezdravý způsob života, tedy přejídání se, nevhodná skladba potravy, nedostatek pohybu, kouření konzumace alkoholu a život v neustálém stresu, je na MS úspěšně zaděláno již ve velmi mladém věku.

Lze metabolickému syndromu předejít?

       Prevencí a základem terapie metabolického syndromu i jeho jednotlivých složek je dodržování zásad racionální výživy, dostatek pohybu, nekouření a vyhýbání se alkoholu. Pokud nedojde k dostatečnému zlepšení pouhou změnou životosprávy, je nutná terapie léčivy. I při ní je však nezbytné dodržovat výše popsané nefarmakologická opatření.

       Jestliže se u pacienta vyskytuje už jedna ze složek MS, měl by jeho lékař cíleným a pravidelným vyšetřováním pátrat i po dalších z nich, aby byly případně zachyceny, a tudíž léčeny co nejdříve. Vysoké riziko vzniku MS mají jedinci, jejichž alespoň jeden rodič trpí hypertenzí nebo diabetem 2. typu či prodělal v časném věku (do 55 let otec, do 65 let matka) některý ze závažných projevů aterosklerózy.

Léčba metabolického syndromu

       Medikamentózní léčba MS má za cíl ovlivnit jeho jednotlivé složky. Podávají se tedy léky na snížení krevního tlaku (antihypertenziva), úpravu hladin tuků v krvi (hypolipidemika) a snížení glykémie (antidiabetika). Na trhu je široká škála látek s danými účinky, které indikuje vždy lékař na základě zhodnocení celkového zdravotního stavu pacienta a žádoucích i možných nežádoucích účinků konkrétních léčiv. Terapie bývá obvykle celoživotní.

       Existuje také poměrně omezená skupina léčiv, jejichž podávání může přispět k redukci hmotnosti. Volně dostupný je pouze orlistat, který omezuje vstřebávání tuků ve střevech. Pokud však pacient při jeho užívání významně nesníží jejich příjem potravou, čekají ho nepříjemné nežádoucí účinky (např. průjem, nadýmání). V současnosti je možné léčit obezitu i cukrovku 2. typu různě složitými chirurgickými výkony v oblasti žaludku a horních částí tenkého střeva (tzv. bariatrická nebo metabolická chirurgie).