Léčba alergie a astmatu

Léčba alergie a astmatu

       Na trhu je široká paleta léčiv, která se užívají buď dlouhodobě, nebo až při vzniku akutních obtíží . Před zahájením léčby by měly být provedeny alergologické testy (např. podáním vybraných alergenů na kůži) a další speciální vyšetření (např. měření plicních funkcí) k určení tíže onemocnění a toho, co přesně jeho projevy u pacienta vyvolává. Více informací zde.

Léčba alergie

       V prevenci a léčbě alergií se užívají především H1-antihistaminika - látky blokující účinek histaminu na jednom z podtypů jeho receptorů. V současnosti se užívají hlavně tzv. nesedativní antihistaminika (např. cetirizin, levocetirizin, loratadin, desloratadin), která na rozdíl od látek starších(např. bisulepin, dimetinden) nemají významný tlumivý účinek na centrální nervový systém a obecně jsou v naprosté většině případů snášena bez jakýchkoliv problémů.

       Antihistaminika je možné aplikovat ve formě tablet, kapek a sirupů s celkovým účinkem nebo jako spreje a kapky do nosu či očí a gely na kůži s účinkem místním.  Většina léčivých přípravků s obsahem antihistaminik je na rozdíl od ostatních níže uvedených léčiv dostupná i bez lékařského předpisu. Užívají se buď pouze v období, kdy pacient přichází do kontaktu s alergeny (např. přes léto při alergii na určité pyly), nebo dlouhodobě v průběhu celého roku.

       Při léčbě alergií, ale i v terapii astmatu, jsou užívána také léčiva potlačující uvolňování histaminu a některých dalších látek zodpovědných za projevy alergie z buněk, v nichž jsou skladovány. Kromoglykan je dostupný ve formě nosního spreje, očních kapek a kapslí. Nedokromil se pomocí inhalátoru aplikuje při léčbě astmatu.

Léčba astmatu

       V terapii alergického i nealergického astmatu se podávají látky, které různými mechanismy rozšiřují průdušky (bronchodilatancia) a potlačují zánět v dýchacích cestách. Základem protizánětlivé léčby jsou inhalačně aplikované kortikosteroidy (KS - např. budesonid, flutikason, beklometason). Daný způsob podání minimalizuje riziko výskytu celkových nežádoucích účinků, jichž se pacienti často nepřiměřeně obávají. Nejčastějšími nežádoucími účinky při inhalačním podání KS jsou chrapot nebo kvasinková infekce v ústech a hrdle, kterým lze ale účinně předejít vyplachováním úst po každé aplikaci.

      KS podávané systémově (tablety, injekce) jsou indikovány většinou pouze krátkodobě pro zvládnutí závažné akutní alergické reakce nebo astmatického záchvatu. V léčbě kožních alergických reakcí se používají KS v lékových formách roztoků, mastí a krémů. Pro pacienty s alergickou rýmou jsou dostupné jako nosní spreje.

       Látkami rozšiřující průdušky stimulací specifických receptorů jsou beta-2-sympatomimetika (beta2-SM). Ta krátkodobě účinná 'např. salbutamol, fenoterol) se nepodávají pravidelně, ale slouží k zvládnutí akutní dušnosti nebo jako prevence např. před očekávanou fyzickou zátěží, která u citlivých osob může sama o sobě astmatický záchvat vyvolat. Dlouhodobě účinná beta-2SM (např. salmeterol, klenbuterol, formoterol, vilanterol) jsou, většinou v kombinaci s KS (pro usnadnění aplikace často přímo v jednom inhalátoru), každodenní léčbou u astmatu s pravidelně se vyskytujícími příznaky (tzv. perzistující astma). Beta2-SM se podávají především inhalačně, což opět významně snižuje výskyt celkových nežádoucích účinků, mezi které patří např. pocit bušení srdce, bolest hlavy nebo třes. Kromě roztoků a suspenzí pro inhalaci jsou bte2-SM dostupná pro inhalaci sirupů nebo tablet.

       Rozšíření průdušek blokádou jiného typu receptorů působí inhalační parasympatolitika (např. ipratropium, umeklidinium), která se užívají při nemožnosti podat astmatikovi látky z přechozí skupiny nebo při chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN - trvalá obstrukce dýchacích cest při chronickém zánětu průdušek či rozedmě plic - trvalé nahromadění vzduchu v plicích spojené s poškozením jejich tkáně), v kterou může těžké astma vyústit.

       K bronchodilataci u těžkého astmatu a CHOPN lze použít xantinové deriváty, látky podobné kofeinu (např. teofylin). Jejich nevýhodou je poměrně vysoké riziko předávkování, jež se může projevit zažívacími obtížemi, třesem nebo poruchami srdeční činnosti.

       Poslední skupinou látek použitelných v léčbě astmatu jsou antileukotrieny (např. montelukast). Ty buď potlačují syntézu prozánětlivě působících látek, nebo blokují receptory pro ně. Používají se jako alternativa výše uvedených léči či v kombinaci s nimi. Zvlášť vhodné jsou při astmatu vyvolaném námahou, chladem nebo některými léky (např. aspirin). Vzhledem k rozdílnému složení působků, které se v organismu podílí na projevech astmatu, jsou antileukotrieny účinné pouze u některých pacientů.

       Pokud se u alergika v minulosti projevila závažná alergická reakce (např. na hmyzí bodnutí), měl by být vybaven tzv. pohotovostním balíčkem. Ten většinou obsahuje antihistaminikum, kortikoid a pro nejtěžší případy i speciální injekci s adrenalinem, již si může v případě potřeby alergik okamžitě aplikovat sám.

Možnosti ovlivnění imunitního systému v léčbě alergií a astmatu

       V určitých případech je v léčbě alergie možné využít tzv. desenzibilizaci (specifická alergenová imunoterapie), kdy je do organismu podáváno malé množství alergenu, na který je pacient citlivý, a jedinec si na jeho přítomnost v podstatě postupně zvyká. Desenzibilizaci nelze v žádném případě provádět z vlastní iniciativy např. tím, že by alergik cíleně vyhledával kontakt s alergenem, který u něj vyvolává potíže! k dané terapii jsou dostupné speciální individuálně vyráběné přípravky podávané v přesně stanoveném schématu pod dohledem lékaře.

       Jinou specifickou formou imunoterapie je biologická léčba astmatu uměle vyrobenými protilátkami proti lidským protilátkám zodpovědný za projevy alergie (IgE). Především astmatici pak často potřebují pravidelnou imunitní podporu např. bakteriální lyzáty.

       Léčba alergie i astmatu bývá celoživotní. její dodržování pomáhá pacientům významně snižovat dopad onemocnění na běžný život a brání jemu dalšímu zhoršování. Zásadní je vyhýbat se tomu, co u jedince potíže vyvolává, a užívat sezónně či nepřetržitě doporučené léky. Neléčená alergie může přispět k rozvoji astmatu. Neléčené astma může vést až k rozedmě plic.