Alergie a její příčina a projevy

Alergie a její příčiny a projevy

       Alergie je přehnaná reakce organismu proti běžným, pro zdravé lidi neškodným látkám. Vzniká, když imunitní systém neúčelně produkuje a uvolňuje specifické působky, kdykoliv se alergický jedinec setká s alergenem. Více informací zde.

       Různí lidé reagují na různé typy alergenů. Patří mezi ně mimo jiné pyly, plísně, bakterie, roztoči, zvířecí srst, složky hmyzích jedů nebo některých potravin (např. ořechy, mořské plody, ovoce), léčiva (např. antibiotika, lokální anestetika) či chemické látky (např. jód, latex).

       Pro rozvoj alergické reakce je důležité opakované setkávání s alergenem. Při jeho prvním vstupu do organismu dochází k tzv. senzibilizaci, kdy imunitní systém začne produkovat protilátky proti alergenu. jejich prostřednictvím dojde při dalším kontaktu s ním k aktivaci specifických buněk imunitního systému a uvolnění látek vyvolávajících příznaky alergie (např. histamin). Rozvíjí se tzv. neinfekční zánět.

       Alergie má různé projevy - např. rýmu, svědění a zarudnutí očí, pocit zalehnutí uší, kopřivku, ekzém, nevolnost, průjem, bolesti hlavy, otoky, dušnost. Anafylaxe je celková rychlá alergická reakce zasahující více systémů (např. dýchací, trávicí, oběhový). Tento život ohrožující stav vznikající často např. po hmyzím bodnutí vyžaduje včasný zásah lékaře. projevy alergie ovlivňuje nejen její tíže u konkrétního jedince, ale také druh alergenu a způsob jeho vstupu do organismu (např. vdechnutí, požití).

       Specifickým typem alergie je alergické astma. To má původ v dýchacích cestách a je charakteristické zvýšenou reaktivitou průdušek vedoucí k jejich vratnému zužování a nadměrné sekreci hlenu. Může se projevovat chrčením, pískoty, pocity svírání hrudníku a kašlem. Akutně se při zhoršení stavu astmatika rozvíjí astmatický záchvat. Při něm je typicky ztížen výdech a dochází k vystupňování dechových obtíží, kterými pacient trpí v mezidobí. Ani při vzniku těžkých záchvatů však nemusí nemocný mezi jednotlivými příhodami pociťovat žádné obtíže choroby. Astmatický záchvat může být spuštěn nejen setkáním s alergenem, ale i stresem, chladem nebo fyzickou zátěží. V současné době se stále častěji objevuje i astma nealergické, způsobené znečištěním ovzduší, kouřením apod.

       Na rozvoji alergie i astmatu se velkou měrou podílí genetické faktory. Dědičně založený sklon k alergii se označuje jako atopie. kromě genů se uplatňují také vlivy vnějšího prostředí (např. znečištění ovzduší, cigaretový kouř) a zřejmě i zvyšování životní úrovně, kdy je člověk již pouze omezeně vystaven kontaktu s přirozenými nečistotami. Některé alergie naopak vznikají při dlouhodobém nadměrném vystavení některým látkám např. v pracovním prostředí.

       Pro zabránění vzniku akutních projevů alergie i prevenci nevratných změn, plynoucích z dlouhodobého neinfekčního zánětu dýchacích cest při astmatu nebo pro minimalizaci rizika rozvoje astmatu z prosté alergie, je nezbytná trvalá léčba a vyhýbání se alergenům, které u pacienta vyvolávají potíže.