VEGETARIÁNSTVÍ versus VEGANSTVÍ Aneb co jíš, když nic nejíš?
VEGETARIÁNTSVÍ versus VEGANSTVÍ Aneb co jíš, když nic nejíš?
Léto je za námi, což pro řadu z nás může znamenat konec snažení se o pěkné tělo. Zájem o diety a cvičení vystřídaly přípravy na pečení cukroví a každoroční vánoční hody. Po těch však často následují nejrůznější novoroční předsevzetí o opětovné krásné postavě. Co takhle tento rok udělat výjimku a nestresovat se od prosince, jak se všechny ty dobroty budou přeměňovat v podkožní tuk? Existuje řada diet, které vám slíbí perfektní postavu. Ovšem už nezmiňují jo-jo efekt nebo případná zdravotní rizika, která můžou způsobit. Více informací zde.
Mezi diety se často, i když ne zrovna šťastně, zařazuje i vegetariánství, případně veganství. Jako dietu máme zafixováno něco, co lidi omezuje a nutí je po určitou dobu jíst věci, které vlastně vůbec nemají rádi. Už tady bychom měli zastavit. Vegetariánství ani veganství není dieta, nýbrž životní styl zapříčiněný zamyšlením se nad sebou samým. Není se čemu divit, že lidé často dospějí právě k přesvědčení stát se vegetariánem, resp. veganem, jelikož tento styl stravování je velmi přirozený. Až do posledních pár desítek let si člověk zvyknul na přílišnou konzumaci živočišných produktů. Dříve bylo obvyklé maso jednou měsíčně v tom lepším případě, dnes jej průměrný člověk konzumuje minimálně jednou denně. A pokud jídlo neobsahuje přímo maso, tak mléčný produkt nebo vajíčko téměř určitě. To společně se sedavým způsobem života a obecně absencí pohybu v životě moderního člověka přináší různá zdravotní rizika. Co však vegetariáni a vegani jedí?
Vegetariáni jsou lidé. jejichž jídelníček neobsahuje maso (tzn. ani kuřecí nebo ryby). Zato může zahrnovat mléčné výrobky, např. mléko sýry, jogurty, smetanu a vajíčka. Správní vegetariáni ovšem dbají na to, aby převládala rostlinná složka. Důvodů k tomu, být vegetariánem, je opravdu hodně a paradoxně se nejedná ani o radikální změnu. Vegané se snaží vyvarovat se všech forem zneužívání zvířat a krutého zacházení s nimi za účelem získávání potravy, oblečení či jiným. Tedy stejně jako vegetariáni nejí maso, navíc pak mléčné výrobky, vajíčka a cokoliv živočišného původu. Mnoho veganů se však spokojí s omezením týkajícím se konzumace živočišných výrobků, k čemuž je vedou primárně důvody etické, zdravotní, případně ekologické. Utrpení zvířat je v dnešní době velkochovů obrovské a mnoho lidí se na měn nechce podílet. Hlavně ani nemusí, vzhledem k tomu, kolik máme jiných možností. Navíc většině civilizačních onemocnění se dá předejít veganskou stravou, což je mnohem levnější, pohodlnější a efektivnější než nákladná a složitá léčba, která nezaručí uzdravení. Zároveň chov zvířat je velmi nákladný a pro planetu devastující. Je jednodušší něco vypěstovat a sníst než něco vypěstovat, dát to sníst zvířeti, které produkuje značné množství odpadu, a následně sníst zvíře, které stejně nemohu spotřebovat celé. Mezi další důvody se počítají důvody kulturní a náboženské.
Co jíš, když nic nejíš?
Na základě výše zmíněného je nasnadě otázka, co teda tito lidé jedí. Odpověď je jednoduchá - všechno ostatní. A věřte, že toho je hodně. Ovoce a zeleninu netřeba zmiňovat, tu konzumuje snad každý, ale už ne každý si pravidelně uvaří hrách, čočku, fazole, cizrnu nebo obiloviny, jako jsou jáhly, kroupy, případně pohanka. To je obrovská škoda, jelikož luštěniny jsou výborným, zdravějším a hlavně mnohem větším zdrojem bílkovin a jiných důležitých látek oproti masu. Receptů je plno a pro všechny platí, že jsou snadné na přípravu, rychlé a velmi zdravé. A především mnohem chutnější než pravidelné řízky s bramborem. Fantazii se meze nekladou. Vegetariáni nekonzumují především maso. Takže i nadále můžou lidí nezvyklí čistě rostlinné využívat mléčné výrobky nebo vajíčka, jak jsou zvyklí. V tom má nevýhodu veganské vaření, které hodně lidí odrazuje. Ale obavy jsou zbytečné a rozhodně není třeba si cokoliv odpírat. Pokud někdo má rád klasickou českou kuchyni, může si pochutnat na výborném zdravém guláši z hlívy ústřičné, dále svíčkové, rajské nebo koprovce. Vařit bez živočišných výrobků bude pro mnohé asi zprvu šok, ovšem po pár obědech už to budou považovat za samozřejmost. Stačí si osvojit mírně odlišné postupy a především si zvyknout používat typické suroviny pro veganské vaření. I bez nich to ale jde.
Je vegetariánské stravování nezdravé?
Názory týkající se nevhodnosti vegetariánského, resp. veganského stravování často bohužel převládají. Přitom Americká dietetická asociace již před lety vydala stanovisko, ve kterém uvádí: "Názorem Americké dietetické asociace je, že správně rozvržená vegetariánská i veganská strava je zdravá, nutričně vyvážená a může být zdravotně přínosná v prevenci i v léčbě různých onemocnění. Dobře rozvržená vegetariánská i veganská strava je vhodná pro všechna životní období, včetně těhotenství, kojení, dětství i dospívání." ne náhodou je v tomto krátkém odstavci zmíněno, že strava musí být nutričně vyvážená a dobře rozvržená. Udělat si občas salát s cizrnou namísto chleba se šunkou je fajn, ale ze zkušeností je nutno říci, že začátky jsou těžké. Proto je pro nadšence s vůlí něco změnit lepší začít vegetariánským stravováním, v případě přetrvávajícího nadšení s přehoupnout na veganství. Ale nejdůležitější je snaha a vůbec si uvědomit, jak velké místo stravování v našem životě zastupuje a jak moc nás, ale hlavně naše zdraví, může ovlivnit. Člověk však ve výsledku nemusí být ani vegetarián, aby upřednostňoval ovoce a zeleninu. Rádi bychom zdůraznili vrcholové sportovce, kteří naopak v rostlinné stravě hledají sílu a energii - ať už se jedná o atlety, tenisty, cyklisty, nebo překvapivě především zástupce bojových a silových sportů.
Jak si tedy zajistit dostatečný přísun živin a co neopomenout?
Nejdiskutovanějšími jsou bílkoviny. Světe, div se, nejsou obsaženy jen v mase. Nejvhodnějším zdrojem jsou luštěniny, např. 100g čočky obsahuje 25g bílkoviny, stejné množství hrachu 23,5g. Pro srovnání: nejvýživnější na bílkoviny je kuřecí maso, které obsahuje 22,5g/100g, vepřové libové jen 17,3/100g.
nejméně důležité jsou tuky. Ovšem nejsou tuky jako tuky. Rozlišujeme nasycené tuky, které jsou obsaženy především v živočišných potravinách a mají za následek zvýšení hladiny cholesterolu, jenž se může ukládat na stěnách cév a zvyšovat riziko srdečních chorob, a nenasycené, které jsou velmi prospěšné pro zajištění správné funkce nervové soustavy, mozku, hormonálního systému a kůže. Obsaženy jsou v olejích, jako je řepkový, olivový, lněný, konopný, v ořeších a semínkách. Zapomínat nesmíme ani na vitaminy a minerály. Pro jejich získání je vhodné kombinovat různé druhy ovoce a zeleniny, různé druhy obilovin, luštěnin a ořechů. Například tolik neoblíbená brokolice je vhodným zdrojem hořčíku, vápníku, vitaminu K, E, C, B9, B5 a B2.
Základní suroviny pro vegetariánské vaření
Vegetariáni, potažmo vegani při vaření používají pár vychytávek, které dělají jejich pokrmy chutnějšími, ovšem záleží na každém, jak má nastavené chuťové buňky. Pokud má někdo rád chuť masa a nechce ho jíst, nemusí zoufat, existují totiž masové náhražky. Mezi "nejautentičtější" patří seitan a velmi známé sojové maso. Vhodnými alternativami jsou dále robi, tempeh a tofu, které je spíše připodobňovánu k sýru. Někdo na ně nedá dopustit, ovšem pohodlně se dá vařit i bez nich. Pokud zase vegan postrádá chuť vajíček například ke špenátu, může sáhnout po černé soli, která orestovaná na cibulce s tofu chutná senzačně. Důležité je rovněž zmínit rostlinná mléka, která si může každý připravit doma nebo koupit v obchodě. K dochucení pokrmů, případně na výrobu zálivek, je skvělý jablečný (případně vinný) ocet a tamari. Tamari je vhodná náhrada sojové omáčky, jelikož je bezlepková a neobsahuje žádná nežádoucí aditiva, která zvýrazňují chuť pokrmů. A nejdůležitější je pak samozřejmě pestrý jídelníček skládající se z různých druhů ovoce, zeleniny, obilovin, luštěnin, ořechů a všeho, co vám chutná.