Parazité nikdy nespí. Jste na ně připraveni?

       S koncem zimního období se příroda probouzí k životu a všechno je zase tak nějak o trochu veselejší. Bohužel takové podmínky se líbí i nejrůznějším parazitům a obtížnému hmyzu. Takový hmyz nás nejen obtěžuje, navíc je často přenašečem různých chorob, které mohou ohrozit našeho psa nebo kočku, ale v řadě případů i nás. I zde platí, že prevence je levnější než léčba, a tak jako my chráníme sami sebe používáním nejrůznějších repelentů anebo dokonce vakcinací, neměli bychom zapomínat ani na naše čtyřnohé kamarády. Rizika mohou být opravdu závažná.

       Jedním z největších hmyzích strašáků jsou klíšťata, a to oprávněně. Právě z nich se přenáší celá řada závažných onemocnění, jejich léčba je často komplikovaná a dlouhá a řada těchto onemocnění může postihnouti člověka. Mezi taková onemocnění patří berolióza (statistiky uvádí, že v některých oblastech je každé třetí klíště infikováno), dále anaplazmóza (onemocnění, které se často přidružuje k borelióze), ehrlichióza, babezióza (obě onemocnění postihují krevní buňky) a v neposlední řadě i encephalitída. Klíšťata také produkují toxin a ten u slabších jedinců může způsobit tzv. klíšťovou paralýzu. Řada lidí se mylně domnívá, že klíšťata jsou hlavně na jaře. Naopak se vzrůstající teplotou jejich aktivita stoupá a v letních měsících jsou jednoznačně nejaktivnější, a to zejména v oblastech, kde není přímé slunce, jako jsou např. lesy, kam se často před vedrem uchylujeme i my, abychom se trochu zchladili. Z druhé strany je třeba říci, že jejich aktivita vzrůstá již od 5°C, takže si klíště můžete přinést i v chladnějších měsících, nezřídka i v zimě.

       Dalším často se vyskytujícím parazitem, jenž nás trápí po celý rok, jsou blechy. Blechy mohou přenášet tasemnice, nicméně jejich největším rizikem jsou alergie na bleší kousnutí. Uvádí se, že až 80% všech kožních alergií u psů je způsobeno právě blechami. Problémem je, že taková alergie se často vyvíjí i několik let a její přesná příčina v době vzniku klinických příznaků nemusí být vůbec s blechou spojována. Těžké alergické reakce, které pak mohou po náhodném kousnutí nastat, jsou doprovázeny úporným svěděním a následné porušení kontinuity oslabené kůže je často ohniskem vzniku bakteriálních infekcí. neméně nepříjemným faktorem napadení blechami je fakt, že 95% problémů je v okolí napadeného a neošetřeného jedince ve formě vajíček a larev blech. Likvidace těchto stadií není vůbec jednoduchá a může být dlouhá a nákladná.

       Mezi další nepříjemné parazity patří bodavý hmyz. Komáři i mouchy mohou být opět zdrojem alergických reakcí a některé druhy přenašeči závažných onemocnění, jako jsou leishmanióza, srdeční červivost atd. Je pravdou, že tato onemocnění se u nás zatím příliš nevyskytují a jsou problémem spíše jižních částí Evropy, ale s postupným oteplováním již byly zaznamenány ojedinělé případy i na našem území. Pro ty, kteří se chystají se svými čtyřnohými mazlíčky k moři, se doporučuje zvýšená prevence proti těmto rizikům formou častější aplikace preventivních přípravků jak proti ekto, tak proti endo parazitům.

       Jak již bylo řečeno, nejdůležitější je prevence. Ta by měla být systematická a dlouhodobá, nejlépe po celý rok. Mezi základní prevencí vnějších parazitů patří pravidelné prohlídky. Tak jako prohlížíme sebe při příchodu z lesa, měli bychom prohlížet naše čtyřnohé kamarády po návratu z každé procházky. Bohužel není výjimkou, že se parazité vyskytují i na pěstěných místech, protože jejich přenašeči mohou být ptáci a malí hlodavci a ti se vyskytují všude.

       K prevenci samozřejmě patří i pravidelné používání různých přípravků. Těch je na trhu celá řada. Mezi nejpoužívanější patří spot-on kapky, které se aplikují přímo na kůži,  dále obojky a spreje. Všechny tyto výrobky mají obrovskou výhodu v tom, že fungují kontaktně tzn., že pouhý kontakt s takto ošetřenou kůží stačí k eliminaci parazita. Navíc celá řada těchto přípravků má i repelentní účinek. Nově se na trhu objevili tablety. I tyto přípravky fungují bez problému a parazity zabíjejí, nicméně protože jsou obsaženy v krvi ošetřeného jedince, musí se parazit této krve vždy alespoň částečně nasát, a to samozřejmě přináší určitá rizika s přenosem některých onemocnění o alergických reakcích ani nemluvě.

       Na co bychom pak také neměli zapomínat, je pravidelné preventivní odčervování, jelikož řada vnějších je i přenašečem parazitů vnitřních. Dle doporučení evropské parazitologické asociace by se mělo odčervení u dospělých psů a koček provádět minimálně 4x ročně, a dokonce každý měsíc, pokud daný jedinec patří do skupiny s vyšším rizikem. To jsou zvířata v domácnosti s malými dětmi, které ještě nemají hygienické návyky, dále ti, kdo se často vyskytují v kontaktu s jinými zvířaty (společné parky, myslivost atd.). Pokud se po užití odčervovacích přípravků objeví v trusu parazité, je nutné stejnou dávku opakovat v  rozmezí 10-14 dní po první dávce. Co se týče štěňat a koťat, je odčervovací schéma následující: 14 dní po porodu a následně každé 2 týdny do věku tří měsíců, pak každý měsíc do věku 6 měsíců a následně jako dospělý jedinec. Fena/kočka by se měla odčervit 14 dní před porodem a pak vždy se štěňaty/koťaty. Pro odčervení se nejčastěji používají tablety, dále jsou dostupné pasty nebo již zmíněné spot-on přípravky. Použitá dávka by vždy měla odpovídat aktuální živé hmotnosti jedince a platí pravidlo, že o něco více je lépe než o něco méně, pouze březí feny a kočky by měly mít dávku odpovídající přesně jejich aktuální váze.