Tel.: 515 238 285
Drobečková navigace

Hrušovanská lékárna > Poradenství > Fyziologické změny v těhotenství

Fyziologické změny v těhotenství

       Těhotenství je obdobím radostného očekávání, ale také časem, v němž se tělo matky musí vyrovnávat s mnoha změnami zásadními pro jeho zdárný průběh, porod a následné kojení. Tyto fyziologické, tedy přirozené změny mají význam nejen pro správný vývoj a růst plodu, ale také pro zabránění poškození mateřského organismu v této "zátěžové situaci".

       Těhotenství je obdobím radostného očekávání, ale také časem, v němž se tělo matky musí vyrovnávat s mnoha změnami zásadními pro jeho zdárný průběh, porod a následné kojení. Tyto fyziologické, tedy přirozené změny mají význam nejen pro správný vývoj a růst plodu, ale také pro zabránění poškození mateřského organismu v této "zátěžové situaci".

       Změny navozené těhotenstvím jsou obvykle reverzibilní a během několika měsíců po porodu nebo po ukončení kojení se vrací do původního stavu. V následujícím textu budou stručně popsány nejvýznamnější fyziologické změny, ke kterým v rámci jednotlivých orgánových systémů během těhotenství dochází.

 

Srdečně-cévní systém

       V graviditě se zvyšuj množství vody v organismu. S tím souvisí nejen větší objem krve nezbytný pro zajištění zvýšeného krevního prokrvení některých orgánů (např. děloha, ledviny) a kompenzaci krevních ztrát při porodu, ale také zmnožení tekutin ve tkáních, což může vést k rozvoji otoků. větší objem krve je dosažen zejména nárůstem objemu plazmy (v průměru o 50%). Množství krevních buněk se v některých případech téměř nemění (např. krevní destičky) nebo v různé míře stoupá (např. bílé a červené krvinky). Nepoměr v nárůstu objemu krevní plamy a červených krvinek vede k většímu naředění krve a tzv. pseudoanémii (falešná chudokrevnost). Nižší viskozita krve pak usnadňuje práci a je jedním z důvodů poklesu krevního tlaku ve druhém trimestru. Dále je těhotenství označováno za stav s vyšší pohotovostí ke srážení krve. Tlakem rostoucí dělohy na bránici se mírně mění poloha srdce, což vede ke změnám EKG. Srdce je v těhotenství lehce zvětšené a narůstá i jeho výkon, aby bylo schopné přečerpat větší množství krve a zajistit prokrvení všech důležitých orgánů.

 

Dýchací systém

      Tlakem bránice dochází k mírnému stlačení dolní části plic a k rozšíření hrudníku, což u žen po 24. týdnu gravidity může vyvolat dušnost. Zvyšuje se tzv. dechový objem (množství vzduchu vyměněného při jednom klidném nádechu a výdechu), ale dechová frekvence se nemění. Vlivem estrogenů na sliznici horních dýchacích cest se mohou objevit příznaky rýmy.

 

Trávicí systém

       Základní změnou související s trávicím traktem jsou v těhotenství nevolnost až zvracení. Objevují se zejména mezi 4. a 8. týdnem gravidity a předpokládá se, že souvisí s vyššími hladinami některých hormonů. mění se napětí hladkého svalstva ve stěně trávicích orgánů, což přispívá k horší pohyblivosti střev nebo usnadňuje návrat kyselého obsahu žaludku do jícnu. To se projevuje častější plynatostí, zácpou a pálením záhy. V souvislosti se zácpou a zvýšením tlaku v oblasti pánve se mohou v těhotenství objevit hemoroidy. Vlivem zvýšené produkce slin dochází k poklesu pH v dutině ústní a vyššímu riziku vzniku zubního kazu. Větší prokrvení dásní může způsobovat jejich dočasné krvácení při čištění zubů.

 

Vylučovací systém

       Zvyšuje se prokrvení a mírně i velikost ledvin, množství moči se však nemění. Dochází k rozšíření vývodných močových cest, avšak moc jimi protéká pomaleji. To je spolu se zvětšením objemu a neúplným vyprazdňováním močového měchýře příčinou vyšší náchylnosti těhotných žen k močovým infekcím. Tu zvyšuje i přítomnost glukózy v moči (glukosurie), jež nemusí být v graviditě známkou poruchy metabolismu cukrů. Naopak přítomnost bílkovin v moči (proteinurie) je přísně kontrolována a stejně jako u ostatních osob je i u těhotných žen známkou rizika patologického procesu.

 

Reprodukční systém

       V těhotenství se významně zvyšuje prokrvení dělohy, pohlavních orgánů i prsou. Děloha se spolu s rostoucím plodem zvětšuje a mění svou polohu. Prsy se zvětšují a již od začátku těhotenství z nich může vytékat vazká nažloutlá tekutina - mlezivo (kolostrum). Vnější pohlavní orgány i prsní dvorce mohou vlivem zvýšené pigmentace ztmavnout. Mění se složení i množství poševního sekretu a hlenu děložního hrdla.

 

Pohybový systém

       Dochází k rozvolnění vaziva v oblasti pánve a páteře, což spolu s významným nárůstem hmotnosti v oblasti břicha zvyšuje prohnutí bederní páteře (lordózu). Přesun těžiště těla vede ke změnám v jeho držení, rovnováze i chůzi.

 

Nervový systém

       Vlivem hormonálních změn, ale také emocionálních či sociálních faktorů provázejících těhotenství se častěji objevují změny nálady a zvyšuje se emocionální labilita. Zvlášť ke konci gravidity se u některých žen objevují poruchy spánku, soustředění, paměti, orientace nebo učení. Vlivem přechodného otoku oční čočky a rohovky se může objevit rozmazané vidění.

 

Hormonální systém a metabolismus

       V těhotenství stoupá hladina některých hormonů (např. estrogenů, kortizolu), další jsou nově produkovány (např. lidský choriový gonadotropin produkovaný placentou). Důsledkem jejich aktivity jsou mimo jiné změny metabolismu (látkové přeměny) všech základních živin (cukrů, tuků i bílkovin) a zvýšení tzv. bazálního metabolismu tak, aby byl zajištěn bezproblémový růst a vývoj plodu a mateřský organismus se zvládal vyrovnávat se zvýšenými nároky. přirozeně narůstají hladiny např. cholesterolu nebo triglyceridů v krvi a zvyšuje se riziko hyperglykémie (zvýšená hladina cukru v krvi), která ale nemusí být, překročí-li určitou hranici, korigována, aby nedošlo k ohrožení plodu. S danými změnami souvisí nutnost úpravy množství i složení přijímané potravy.

 

Kůže

       Zvýšené napětí kůže v určitých oblastech spolu s hormonálními vlivy zvyšují riziko vzniku drobných prasklin - pajizévek (strií). Vlivem již zmiňované hyperpigmentace se na kůži častěji objevují tmavohnědé skvrny (chloasma). Ne všechny vždy po porodu zmizí. V oblasti obličeje, hrudníku a paží se mohou vyskytnout tzv. pavoučkovité névy (červená hvězdičkovitá rozšíření podkožních cévek), zvýšené prokrvení dlaní působí jejich zrudnutí )tzv. palmární erytém).