Angína - akutní zánět mandlí

Ač je angína považována za banální onemocnění a během života je prodělala téměř každý z nás, není radno ji podceňovat. Není-li vůbec nebo vhodně léčena, ohrožuje pacienta závažnými komplikacemi. Více informací zde.

Angína postihuje nejčastěji krční (patrové) mandle, které jsou uloženy mezi oblouky měkkého patra v ústní části hltanu. Podobně jako lymfatické uzliny např. v podpaží jsou madle tvořeny lymfatickou tkání. Umístění krčních, nosních (hltanových) nebo jazykových mandlí blízko vstupu do dýchacích i trávicích cest jim umožňuje zachycení původce infekcí pronikající do organismu nosem a ústy. Mandle jsou tedy za normálních podmínek považovány za významnou součást imunitního systému. Rostou s dítětem od narození zpravidla do sedmi let věku. Zhruba od deseti let se postupně zmenšují, ale nezmizí úplně.

Příčiny onemocnění

Angína (tonzilitida) je vyvolána nejčastěji bakteriemi roku Streptococcus. Z dalších původců se jedná např. o stafylokoky, pneumokoky nebo hemofily. Vzácně se objevují také angíny virového (např. při infekční mononukleóze) nebo mykotického původu.

Angína se přenáší kapénkovou infekcí, možné je tedy nakažení vzdušnou cestou i prostřednictvím kontaminovaných povrchů. Doba od nakažení do propuknutí prvních příznaků bývá jeden až tři dny. Kromě proniknutí původce onemocnění do organismu je pro rozvinutí angíny třeba také oslabená obranyschopnost. Proto se onemocnění vyskytuje častěji v zimních měsících, případně v létě, kdy jsme vystavováni prudkému střídání teplot např. vlivem klimatizace. Onemocnět angínou mohou děti i dospělí.

Projevy a komplikace angíny

Angína se většinou projevuje celkovými i místními příznaky. Rozlišuje se několik druhů angín, u nichž jsou dané symptomy vyjádřené v různé kombinaci a míře, případně se vyskytují i některé další, jež pro daný typ onemocnění mohou být specifické (např. typická vyrážka u spálové angíny).

Mezi celkové projevy onemocnění patří zvýšená teplota až horečka (teplota vyšší než 38°C), schvácenost, třesavka, bolest hlavy a v uších nebo zažívací potíže (např. zvracení, častěji u dětí). Místními příznaky bývají bolest v krku (typicky při polykání), zduření postižených mandlí a přilehlých lymfatických uzlin, povleklý jazyk či zápach u úst. Mandle jsou zarudlé, často s bělavým povlakem nebo čepy (hrudky tvořené zahuštěným hnisem, hlenem, bakteriemi a odloupanými buňkami sliznice; vyplňují dutinky v mandlích; pacient v mandli pociťuje napětí).

Závažnější komplikací angíny, která nebyla včas nebo dostatečně léčena antibiotiky, je tzv. revmatická horečka. Jedná se o akutní zánětlivé onemocnění postihující klouby, srdce, mozek nebo kůži. Objevuje se obvykle za dva až čtyři týdny po tonzilitidě vyvolané určitými kmeny bakterie Streptococcus pyogenes.

Napadený organismus produkuje proti daným patogenům specifické protilátky, které ale mohou zkříženě reagovat proti některým vlastním strukturám, jež tím poškozují. Mezi projevy revmatické horečky patří horečka, únava, bolesti a otoky kloubů, vyrážka, chorea (nekontrolovatelné pohyby), bolest na hrudi, dušnost, arytmie (porucha srdečního rytmu) nebo palpitace (pocit bušení srdce). Neléčená angína se může, zejména u dětí, projevit také akutním selháním ledvin.

Nejčastěji se vyskytujícími komplikacemi angíny jsou abscesy (dutina vzniklá zánětem a vyplněná hnisem) nebo flegmóny (neohraničený hnisavý zánět měkkých tkání) v okolí postižených mandlí, které většinou vyžadují chirurgické odstranění.

Diagnostika a léčba onemocnění

Při pozření na angínu je nezbytné co nejdříve vyhledat lékaře. Ten při potvrzení diagnózy nejčastěji se vyskytujícího typu angíny vyvolaného bakteriemi předepíše antibiotika. Někdy je pro odhalení přesného původce zánětu mandlí nezbytné doplnit vyšetření výtěrem krku. Rozsah onemocnění může lékaři pomoci určit odběr krve. Ten se pro potvrzení úplného uzdravení provádí i při kontrole po dobrání antibiotik.

Antibiotika je třeba užívat vždy v dávce předepsané lékařem a po doporučenou dobu. A to i případě, kdy dojde k úlevě dřív, než dobereme např. balení léku. Pokud bychom je přestali užívat dříve, hrozí, že v organismu zůstanou nejvíce odolné skupiny bakterií, proti kterým nám daná antibiotika již příště nezaberou. Takové nevhodné zacházení s antibiotiky přispívá i k rozvoji rezistence bakterií na dané látky v populaci, což představuje obrovské nebezpečí do budoucna. U angíny při nedobrání předepsané dávky antibiotika navíc hrozí výše zmíněné komplikace. Spolu s antibiotiky, která působí přímo proti původcům angíny, může pacient užívat léky potlačující nepříjemné projevy onemocnění. Na snížení horečky, případně na tlumení bolesti lze podat např. paracetamol nebo ibuprofen v tabletách. V podpůrné léčbě se osvědčují lokálně působící látky ve formě kloktadel, sprejů nebo pastilek. Protože jich je na trhu nepřeberné množství a jejich spektrum účinku (např. dezinfekční, protizánětlivý, tlumící bolest) se liší, je při jejich výběru vhodné poradit se v lékárně. Důležité je také přijímat dostatek tekutin a onemocnění tzv. vyležet. Na krk se doporučuje přikládat Priessnitzův obklad, který si v domácích podmínkách snadno vytvoříme z mokrého kapesníku překrytého igelitovým sáčkem a suchým šátkem. Přirozenou obranyschopnost organismu můžeme podpořit zvýšenou konzumací ovoce a zeleniny nebo užíváním vitaminových a dalších přípravků k tomu určených.

Infekční mononukleóza

Výše zmíněná angína při infekční mononukleóze je kromě již popsaných příznaků zánětu mandlí doprovázena zvětšením lymfatických uzlin a sleziny, někdy také lehčím poškozením jater, vzácněji i zánětem srdečního svalu, plic, mozku nebo hemolytickou anémií (chudokrevnost způsobená zvýšeným rozpadem červených krvinek). Infekční mononukleóza postihuje především mladší jedince. Virus je vylučován do slin a přenáší se přímým kontaktem, proto bývá označována také jako "nemoc z líbání". protože se nejedná o onemocnění vyvolané bakteriemi, nepodávají se v jeho léčbě antibiotika, tlumí se pouze projevy onemocnění (tzv. symptomatická léčba), nezbytné jsou klidový režim a jaterní dieta.