Preventivní programy v rámci tzv. systematického onkologického screeningu

Nádorová onemocnění jsou po srdečně-cévních chorobách druhou nejčastější příčinou úmrtí v České republice (ČR). Protože mnohá z nich jsou při zachycení v časném stadiu poměrně dobře léčitelná, je snahou je v rámci předem definovaných (pro dané onemocnění nejrizikovějších) skupin populace v těchto ještě bezpříznakových obdobích cíleně vyhledávat. K tomuto účelu slouží tzv. systematický onkologický screening (SOS). Více informací zde.

V rámci screeningu lze účinně vyhledávat takové nádory, jejichž výskyt v populaci je relativně častý, které lze detekovat jednoduchým levným testem a jež jsou při včasném záchytu léčitelné. SOS je součástí sekundární prevence, která je především v rukou praktického lékaře nebo v případě žen gynekologa.

Kolorektální screening

Program kolorektálního screeningu slouží k včasnému odhalení rakoviny tlustého střeva nebo konečníku, která se v ČR v porovnání s ostatními státy vyskytuje mimořádně často. Screening je založen na pravidelných testech okultního (skrytého) krvácení do stolice (TOKS) nebo na primární screeningové kolonoskopii.

TOKS by si měly jednou ročně udělat osoby ve věku 50 - 54 let. Od 55 let mohou v daném testování pokračovat (doporučováno jednou za dva roky) nebo mohou absolvovat primární screeningovou kolonoskopii, kterou stačí provést jednou za deset let.

TOKS je speciální nenáročný test, který běžně získáte od svého praktického lékaře nebo ženy od gynekologa. Zakoupit jej můžete také v lékárnách. Test provádíte sami v klidu domova. Prakticky obnáší pouze odběr vzorku stolice, ve kterém lze následně pomocí chemické reakce odhalit přítomnost jinak pouhým okem neviditelné stopy krve, jež může signalizovat zhoubný nádor střeva. Pozitivní výsledek testu však nemusí nutně znamenat rakovinu! Může signalizovat např. "pouze" přítomnost tzv. polypů nebo zánětlivého onemocnění střeva.

Pro jednoznačnou diagnostiku kolorektálního karcinomu je tak nezbytné absolvovat screeningovou kolonoskopii. Jedná se o vyšetření konečníku a tlustého střeva speciálním endoskopem (hadice s optickým aparátem), jenž umožňuje lékaři vidět reálný obraz vnitřku střeva, odběr vzorků tkáně i případné odstranění nežádoucích polypů. Vyšetření se vždy provádí v tzv. analgosedaci (kombinace léků proti bolesti a tlumivých prostředků), což výrazně zvyšuje jeho snesitelnost pacientem. Před samotným vyšetřením je důležité pro jeho proveditelnost dodržovat pokyny, které dostanete v rámci přípravy na vyšetření (např. úprava jídelníčku, vyprázdnění pomocí projímadla).

Mamografický screening

Mamografický screening slouží k včasnému odhalení zhoubného nádoru prsu, jenž zaujímá první místo mezi příčinami úmrtí českých žen ve věkové kategorii 20 - 54 let. Provádí se ve dvouletých intervalech u bezpříznakových žen mezi 45 a 69 lety. Vyšetření indikuje praktický lékař nebo gynekolog.

Mamografie je speciální rentgenová metoda umožňující zobrazit prsy ve svou směrech. Prs je během vyšetření stlačen mezi podložku a kompresní desku. Dostatečné zmáčknutí prsu je nezbytné pro dosažení maximální kvality obrazu a minimalizaci dávky záření. Plánované vyšetření je vhodné provádět v první fázi menstruačního cyklu, kdy jsou prsy méně bolestivé a je tak možné provést silnější kompresi bez nepříjemných pocitů. Mamografie je někdy doplňována dalšími metodami např. ultrazvukovým vyšetřením. Tomu je dávána přednost také u mladých žen, těhotných nebo kojících.

Z důvodu poměrně dlouhé prodlevy mezi dvěma vyšetřeními mamografem by si ženy měly každý měsíc provádět samovyšetření prsu, ideálně vždy po skončení menstruace, kdy jsou v prsech nejmenší hormonální změny.

Cervikální screening

Program cervikálního screeningu spočívá v pravidelných kontrolách u žen od 15 let, jejichž cílem je odhalit přednádorové změny nebo časná stádia zhoubného nádoru děložního čípku (spodní zúžená část dělohy). Za nejvýznamnější rizikový faktor tohoto onemocnění je považována infekce rakovinotvornými typy lidského papilomaviru (HPV), který se z 99,9% přenáší pohlavním stykem. Proti HPV je možné se nechat očkovat. Zdravotní pojišťovny hradí toto očkování u dívek od dovršení 13. do dovršení 14. roku věku.

Vyšetření v rámci cervikálního screeningu spočívá ve zhodnocení povrchu děložního čípku pomocí speciálního mikroskopu (koloskopie) a odběru buněk z jeho povrchu pomocí malé špachtličky či kartáčku a jejich následném zhodnocení pod mikroskopem (cytologie) v akreditované laboratoři.

Prevence je v zájmu každého z nás

Uvedená doporučení platí pouze pro bezpříznakové jedince a u některých osob je vhodnější postupovat jiným způsobem. O svém konkrétním riziku nádorového onemocnění je vhodné se poradit s ošetřujícím lékařem. Toho bychom také měli vždy co nejdříve vyhledat při jakémkoliv podezření na výskyt nádorového onemocnění.

Je velmi nerozumné odmítat preventivní vyšetření, aby se náhodou "něco" nenašlo nebo ze strachu, aby se nepotvrdila obava, že se v našem těle děje "něco" nebezpečného. Včasné zachycení probíhajícího nádorového onemocnění je zásadní pro jeho úspěšnou léčbu. Ta navíc v raných stadiích bývá méně agresivní a přináší tak pacientovi méně komplikací než léčba již rozvinuté choroby.

Popsaná preventivní vyšetření jsou hrazena ze zdravotního pojištění. Osoby spadající do cílové populace SOS, které se ho ale dlouhodobě neúčastní a riskují tak závažné onemocnění, mohou být k jeho absolvování pozvány svojí zdravotní pojišťovnou v rámci adresného zvaní občanů do programu screeningu zhoubných nádorů. Jeho hlavním cílem je zvýšit dosud nedostatečnou účast v těchto programech.