Tel.: 515 238 285
Drobečková navigace

Hrušovanská lékárna > Poradenství > Alzheimerova demence

Alzheimerova demence

Alzheimerova demence

       Ve společnosti obecně panují předsudky, že starším lidem už to zkrátka tolik nemyslí a je normální, že zapomínají. Ale jedná se spíše o podceňování seniorů. Starší člověk se sice může vyjadřovat nebo rozhodovat pomaleji a občas něco zapomene (to se ostatně stává lidem v každém věku), ale rozhodně již není normální, když přestává zvládat běžné denní aktivity, které dosud bez problémů vykonával, neví co je právě za rok nebo měsíc, kolik je mu let, co měl ten den k obědu nebo zda vůbec jedl. Více informací zde.

       Takový stav, kdy u člověka dochází ke ztrátě tzv. kognitivních (poznávacích) funkcí, je označován jako demence. Předpokladem vzniku demence je předchozí plné rozvinutí kognitivních funkcí, k němuž zpravidla dochází do dvou let věku člověka. Jestliže zůstává poznávací funkce do tohoto období nerozvinuty, hovoříme o mentální retardaci.

 

Příčiny demence

       Nejčastějšími příčinami vzniku demence jsou degenerativní nebo cévní postižení mozku. Degenerativním onemocněním mozku, které se vyskytuje s nejvyšší četností, je Alzheimerova demence (AD). Při AD se v mozku usazují patologické nerozpustné bílkoviny bránící spojení mezi nervovými buňkami. Přispívají také k jejich odumírání. K demenci mohou postupně vést i jiná neurodegenerativní onemocnění např. Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza, ale také některé infekční choroby (např. syfilis, AIDS), pokročilá nádorová onemocnění. neléčená cukrovka nebo vysoký krevní tlak. Poslední jmenované choroby působí především postižení mozkových cév, jehož následkem jsou poruchy prokrvení mozku, což dále negativně ovlivňuje množství i fungování nervových buněk. Hlavními, bohužel neovlivnitelnými rizikovými faktory vzniku AD jsou věk a genetické dispozice. Dosud není zcela jisté, zda je AD dědičná, ale v rodinách, kde se vyskytuje, je její pravděpodobnost vyšší. většina pacientů s AD je starší 65 let, ale vzácně může onemocnět i člověk např. třicetiletý. Vyšší riziko onemocnění AD mají ženy a pravděpodobně také lidé, u nichž během života došlo k poranění hlavy se ztrátou paměti (např. boxeři). Z dalších příčin vzniku AD jsou  předmětem zkoumání četné vlivy životního prostředí, geografické rozdíly nebo faktory životního stylu (např. dieta, pohyb). Podle některých studií se zdá, že rizikové faktory vzniku AD jsou podobné jako pro srdečně-cévní onemocnění (např. srdeční infarkt, mozková mrtvice), tedy především vysoký krevní tlak, cukrovka, zvýšená hladina cholesterolu, obezita nebo kouření. jedním způsobem, jak se demenci bránit, je tedy zdravý životní styl zahrnující nejen pravidelnou tělesnou, ale také duševní aktivitu.

 

Projevy demence

       Demence se projevují významným snížením paměti a intelektu. Dochází k poruchám vnímání, soustředění, změnám nálad a celkově osobnosti i chování. V případě AD pacient většinou nejprve často zapomíná s tím, že na dané si nevzpomene ani později. Problémy má především s krátkodobou pamětí a zpracováváním nových informací. Naopak to, co se stalo např. v jeho mládí, si často vybavuje bez problémů a opakovaně se k daným událostem vrací. Dochází k problémům s vykonáváním běžných činností (např. vaření, nákupy, řízení auta), s řečí (zapomínání jednoduchých slov, nesmyslné věty) a k dezorientaci v čase nebo místě. Nemocný člověk často ztrácí věci denní potřeby, protože je dává na nesmyslná místa (např. telefon do ledničky). pacient s demencí přestává zvládat myslet abstraktně (např. nechápe fungování kreditní karty), nechápe nadsázku a ztrácí racionální úsudek. Jeho blízcí často pozorují významné změny osobnosti a chování pacienta (např. návaly vzteku u celoživotního flegmatika, podezíravost, koncentrace na vlastní osobu, lhaní). Člověk s AD může propadat naprosté pasivitě - najednou ho nezajímá péče o sebe sama či o domácnost nebo dosavadní koníčky.

 

Diagnostika demence

       Bohužel v době, kdy lze pozorovat první příznaky onemocnění, je již mozek nenávratně poškozen. AD není možné v současnosti vyléčit. Pokud je však diagnostikována včas, lze zpomalit její další zhoršování a prodloužit tak soběstačnost i dobu přežití pacienta. Stanovení diagnózy demence není jednoduché, proto je třeba, aby ho prováděl lékař, který je  s problematikou dostatečně obeznámen a má s ní zkušenosti. Problematický je také fakt, že sám postižený člověk si často tíži svého onemocnění neuvědomuje. Je tedy užitečné, pokud se spolu s ním dostaví k lékaři také jeho blízcí, kteří jsou schopni objektivně popsat změny v chování pacienta v posledních měsících či letech. nejdříve je vhodné navštívit praktického lékaře, který provede základní testy, a podle jejich výsledků může doporučit návštěvu specialisty (neurolog, psychiatr, geriatr), jež provede komplexnější vyšetření. Jeho součástí jsou kromě podrobného zhodnocení aktuálního stavu a nedávných změn kognitivních funkcí, paměti a chování pacienta také laboratorní testy a příslušná přístrojová vyšetření (např. počítačová tomografie a magnetická rezonance mozku).

       Nejznámějším testem kognitivních funkcí, který může orientačně provést i laik, je tzv. Mini Mental State Exam (MMSE), který je např. na internetu dostupný v různých verzích. Důležité je však zdůraznit, že jeho zcela správné provedení a vyhodnocení může provést opět pouze člověk s dostatečnými zkušenostmi s daným nástrojem!

 

Léčba demence

       V terapii AD se uplatňuje jak podávání některých léčiv, tak také tzv. nefarmakologická léčba zahrnující např. psychoterapii, rehabilitaci nebo celkově každodenní péči o nemocného. Z dostupných léčiv se jedná zejména o látky (donepezil, rivastigmin) zvyšující v mozku koncentraci acetylcholinu (tzv. neurotransmiter zajišťující přenos informací mezi dvěma buňkami), jež u AD chybí. Často je také třeba léčit doprovodné příznaky demence např. depresi, poruchy spánku, agresivitu nebo neklid. Samozřejmostí by měla být kvalitní výživa a dostatečná hydratace pacienta.

       Pro pacienty je důležité neustále trénování běžných denních činností a osvěžování si základních informací o sobě samotném, rodině nebo blízkém okolí. Formou speciálních aktivit by měli pravidelně trénovat paměť (nestačí např. luštit křížovky!). Taková péče o pacienta s AD je nesmírně náročná a vyžaduje alespoň základní proškolení opatrovníků. Naštěstí se postupně zvyšuje dostupnost speciálních center nebo domovů pro osoby s demencí, kde mohou pacienti získat skutečně kvalitní péči.